Jenomže na lidi přišla pohroma a musel pomáhat kde kdo. A já mám síly na rozdávání. Tak jsem se do toho pustil. Chrlil jsem jednu roušku za druhou, až byla celá česká země schovaná. Nejdřív jsem nechápal co se děje, ale časem mi to všechno došlo. Lidi se potřebovali zastavit. Jenomže jsou hrozně chytrý, všechno obejdou, tak musel přijít někdo ještě chytřejší, by jim s tím pomohl.
Blbý je, že ten chytrolín nedomyslel, že jeho nápad odnesou i nevinný lidi. Zastavil je, to jo. Všichni teď sedí doma na zadku a nikam nechodí. Rodiny jsou pohromadě a dokonce zjistili, že ty peníze nejsou zas takový terno, když je nemaj za co utratit. Ale taky maj plný ruce práce se záchranou životů. A hlavně mají strach. Strach z toho, že se to zase zhorší.
Teď jsou z nejhoršího venku, ale jestli na tohle období zapomenou a budou takový jako dřív.. tak jsem tady za půl roku zpátky.
Vím, že mě teď uklidí a asi dlouho nevytáhnou. Možná až zase přijde něco zlýho. Než skončím ve futrálu, řeknu vám poslední věc: jestli se to stane znova a je jedno odkud to přijde, jestli z Číny nebo z Marsu, prostě odkudkoliv. Lidi, držte spolu. Umíte to. Viděl jsem na vlastní oči, jak modelky sedí v teplákách \na šijou roušky, jak drsný chlapi vezmou do ruky nůžky, stříhají látky a děcka který jsou jindy na zabití chtěj aspoň rovnat šňůrky. Kdyby tohle měla být poslední věc, kterou uvidím, stálo to za to. Teď mi bude na tý půdě přece jen o něco líp. Vím, že až zase půjde do tuhýho, tak se lidi semknou a přečkají všechno, co se na ně požene. Ale jinak lidem přeju, aby mě příště vytahovali třeba na šití kostýmů na maškarní... kam půjdou jako rodina.
