Ve vesnici Afantou na východním pobřeží řeckého ostrova Rhodos se silnice vlní jako hadi. Se spoustou slepých uliček a zákoutí brzy ztrácíte přehled a orientaci. Pravý úhel tady neexistuje. Hlavní třída je v nejužším svém místě široká jako studentská pidigarsonka a to ještě v jedné z jejích zatáček sedí na plastové židli babka. Zcela z praktických důvodů sedí každý den právě tady. Vidí pěkně na obě strany a o to jde: mít dobrý výhled a zaručené informace o všem a o všech.Kromě cesty za prací a za nákupy není potřeba opouštět domov. Místní zkrátka na vycházky nechodí. To podnikají pouze turisté.
Vydat se tu po svých můžete jen v případě skousnutí skutečnosti, že si auta budou o váš loket přivírat zpětná zrcátka a že k přejetí palce u nohy budou chybět vždy jen centimetry. Vzhledem ke stavu vozovek bez chodníků a s výmoly je ale veškerý provoz ve vesnici kupodivu plynulý a bez kolizí. S kočárkem jsem většinou v úzkých uličkách ještě dostávala přednost. Připadala jsem si potom i bez korouhve jako Johanka v čele vojsk. Můj krok byl sice svižný, ale i tak jsem brzdila kolonu toyot a nissanů místních farmářů, proloženou všudypřítomnými troubícími skútry.
Zpočátku nebylo jednoduché dojít přesně tam, kam jsem potřebovala. Spletitost uliček je zapeklitá a mapa neexistuje. Dokonce se mi několikrát podařilo vrátit se domů bez nákupu. Zvonici v centru jsem viděla z dálky sice asi šestkrát, ale jeden jediný supermarket mně vždy, lumpové, někam schovali. To se pak u nás místo musaky, díky chybějícím surovinám, vařila třeba koprovka, taková zaručená řecká klasika.
Po měsíci jsem bezpečně trefila do masny, cukrárny a do kostela. Kde neseděla před domem babka informátorka v černém a nebylo se koho zeptat na cestu, tam jsem si nechávala značky jako stopař. Na dotaz, jak najde dům bez udání názvu ulice a čísla záchranka nebo pošťák, mi s klidem odpovídali, že se tady všichni znají. Zeť kupříkladu objednává místní vyhlášený pita gyros na adresu: stojí tady modrý Volkswagen Golf.
Z toho plyne, že:
Chceš-li pizzu, burger, chleba pitu,
kašli na adresu bytu,
spoléhej se na známosti,
ty absenci mapy zaručeně přemostí.
