Vážná tvář.
Vypnutá hruď.
Buď férový a měj slušné chování.
Jinak pomluvami a problémy to zavání.
Starší zdrav a tiše v koutě seď.
Pokud možno nemaluj si svou mladou pleť.
Tak takhle jsme s láskou byli vedení.
Zdá se, že jsme byli šílení.
Uplynulo pár let….
Na své mládí nostalgicky občas vzpomínám.
Dnes s hrdostí svou hruď vypínám.
Na mé vážné tváří
vždy uličnický úsměv září.
Mám slušné chování a hraji fér.
Na rovinu říkám - buď nech být nebo ber
. Starší zdravím, poslouchám a čerpám zkušenosti.
Svou pleť si maluji a rozčílím se občas do nepříčetností.
Tak takhle s láskou žiji.
Možná už ubylo mi něco z mé síly.
Mladá pleť nepokrytě
mává mi na rozlučku v mém vlastním bytě.
A já skrytě
Věřím.
Dívám se k dalším dveřím.
Napjatě čekám, těším se a miluji.
Šeptám Ti, živote, své upřímné "děkuji".
Další básně této autorky najdete na blogu Hanlen.
