Einstein a Bůh - napsal Petr Adler

Albert Einstein se v nebi rozkoukával už nějakej čas, ale teprve nedávno se konečně osmělil a zaklepal na dveře kanceláře pána boha.

"Herein," ozvalo se zevnitř.

Einstein vstoupil a pan bůh mu podal ruku: "Aah, herr doktor, enchante... Co pro nich můžu podniknout?"

Einstein se rozpačitě pousmál: "Prosím jich, nejvyšší, já mám, děsnou potíž..."

"Potíž?" podivil se nejvyšší. "Tady? V ráji? Potíž?"
"Ano, prosím jich, já nevím, jestli to vědí, ale já jsem kdysi dávno, ještě než jsem přišel sem, vymyslel teorii všeho. V podstatě vlastně takovou teorii světa, ale nedovedu to spočítat..."

"A kvůli tomu se rozčilujou?" nechápal pámbu. "Půjdou se mnou tady k tabuli..." a pámbu vzal křídu a začal psát vzorce, až zaplnil tabuli odshora dolů: "Tak tady to maj..."

Einstein na to chvíli koukal, a pak, rudej až za ušima, řekl: "Dík, ale, prosím jich, mám takovej divnej pocit - ne, že bych snad pochyboval -, ale zdá se mi, že se jim tam vloudilo několik chyb..."

A pámbu pokrčil rameny: "Já vím."