“Hola, hola, poslechni příběh.”Vždy v časech černo černých, v době skoro bez naděje, ti bohové tam nahoře skutálí svojí moc a sílu hezky dolů po hoře.
Tule sílu kdysi propůjčili i nebojácnému Heraklovi.
Stejně jako ještě před ním vdechli stejnou sílu i lidem všedním. Tyhle bytosti vyšší, vždy dají dary nutné k stvůry přemožení.
Svět teď zase sužuje zrůda, jaká? Však víš, ta neviditelná! A ten náš svět teď opět prosí, volá: “Pomoc, Pomoc!” marně sténá.
Jak ale přemoci tuhle stvůru skrytou. Vy nevíte? Ha! Bohové ale ano! A odpověď? Jehla, niť a šum šicího stroje.
Dary bohů teď střeží ne rekové s palicí, ale stroje tiše šumící.
A každá švadlenka, která při vyčerpání zvolá: “Ach ta bolest!”
Je tímto darem také obdařena. Tou sílou božskou vše přetrpět více jak tucet lidí denně spasí, jen mi věř. Ač dávný geroj či skromná švadlenka...
věř, že utkání jsou ze stejného tkaniva.
