Vím, co mně čeká.
Vím, co bude zítra.
Nejsem žádná věštkyně, jsem pesimista.
A proto vím – zítra všechno bude špatně. Jako i pozítří. A tak dále, dále, dále…
Kam bych šla?! Určitě vím, že aspoň něco se stane: na univerzitě se dozvím, že nemám talent, neumím kreslit a malovat, neumím konečně psát dobré bajky bez chyb. Nemůžu být ani ilustrátorkou, ani malířkou, vůbec nikým. Zítra zase přijdu a potvrdím to.
Ujištěna jsem, že když se přestěhuju do nového bytu, nebudu moct dobře komunikovat se spolubydlící, a budou myslet, že jsem špatná, nechci ani mluvit, je mi naprosto jedno a nechci mít kamarády. A zítra zase potvrdím to.
Když jsem zkusím začít nový projekt, někam půjdu a budu chtít ukázat ho ostatním, určitě budu vědět že nikomu se to nebude líbit. Zítra půjdu znovu a potvrdím to.
Jestli pojedu někam na dovolenu, tam taky něco se stane a zničí tím celý víkend.
Půjdu k lékaři a dozvím se, že mám velký problém se zdravím.
Půjdu všude zítra a Vám to dokážu.
Kam bych nešla, nemám žádný problém dokázat, že všechno bylo špatně. Věřte mi. Neříkejte mně nic, Vás neslyším, všechno vím sama. Ale… Kdybych měla možnost to všechno opravit, protože není to lepší varianta pro šťastný život. Chápete?
No, půjdu k psychologovi, a dozvím, že všechno je špatně. A zítra… Počkejte, ještě to dokážu. Potřebuje to čas a trpělivost.
A teď znovu. Přes rok chodím na univerzitu a dozvídám se, že taky mám talent a něco umím. Každý dělá chyby, každý dělá něco špatně, něco neumí vůbec, ale otázkou je, jestli začnete s tím něco dělat. I když ten posun bude moc pomalý, dá se za to bojovat. Konečně přestávám plakat kvůli kritice, protože nám to říkají, abychom si zlepšovali. Taky půjdu do bytu, přestanu se bát a začnu mluvit ze spolubydlícími, a dozvím, že všechno bylo jinak, i nehledě na můj strach mluvit myslí, že jsem moc zodpovědná a dělám všechno pro náš byt. Dále se dozvím, že někomu se líbil můj projekt, u lékařovi se dozvím, že ještě můžu všechno opravit a zase budu zdravá.
Začnete slyšet svého anděla, který Vám řekne, že všechno bude dobře a v pořádku. Poslouchala jsem jenom svého čerta, i tím můj život moc nezlepšil.
A teď vím, že všude a všechno bylo úplně jinak…
