Další z rybářů nám z lodi podává harpuny a noříme se pod hladinu. Ploutve nemáme, abychom neplašili ryby. Pořád mám pocit, jako bych měl hada za krkem, ale je pryč.
Sleduji místního lovce, jak ve vodě klidně a přirozeně levituje. Po krátké podvodní ukázce s harpunou se rybář vrací na loď a nechává mě lovit ryby.
Po západu slunce pak v jeho chýši ochutnáváme úlovky. Nad korálovými útesy u Wakatobi, které znal i Jacques Y. Cousteau, už je tma a vesnice mořských nomádů Bajo jde spát.
