,,Už zase? To je tenhle měsíc po třetí.”
,,Je krize pane. Tak copak tady máme?”
,,Ale, jen pár papírů.”
,,No nic moc, snad to bude příště lepší.”
,,O tom pochybuju. Ještě se potkáme třikrát a skončím na dlažbě.”
,,Mně jste byl nějakej povědomej.”
,,Jo, už mám tu smůlu.”
,,Jsou na tom lidi hůř.”
,,Vy třeba? Protože pokud nejsem váš jedinej případ, tak se určitě nemáte zle.”
,,To jste uhádl. Víte, jaký jsou dneska nájmy? Člověk prostě musí bejt zloděj, pokud nechce jít pod most.”
,,Máte pravdu, teda ne, že bych lidi okrádal, ale trochu je taky musím natáhnout. Zvlášť, když pak potkám vás.”
,,A že jste to ještě nehlásil?”
,,Tak znáte to, než vás dopadnou tak zavřou mě za daňový úniky. To už mi vycházíte levněji i vy.”
,,Takže kromě tatíčka Masaryka a dvou Božen už nemáme nic?”
,,Hodinky snad nechcete?”
,,Ukažte? Ne, ty budou stejně kradený, to by mi nevzali.”
,,Hm, tak už byste mě mohl nechat jít, beztak vím, že ta pistole není pravá.”
,,A co že jste nic neřekl?”
,,Nechtěl jsem se vás dotknout.”
,,No to víte, i zbraně jsou dneska drahý. Ale na tyhle kšefty to zatím stačí.”
,,Lidi jsou dneska neskutečně pitomí.”
,,Posledně jsem tu měl právníka a on mi řekl, kolik bych za to mohl dostat natvrdo. Tak jsem mu pět stovek nechal, jako za konzultaci.”
,,To byl ještě lacinej, můj právník mě okrádá víc než vy.”
,,Budu už muset, za chvíli mi zavírá hospoda v Karlíně a hosti budou na mol. Tak se uvidíme příští týden, ale to budu vlastně na Žižkově.”
,,Já budu na Tahiti, tak se stejně mineme. Tak ať jdou kšefty.”
