Noční návštěva na zámku Loučeň - napsala Bohuna Kopřivová

Noční prohlídka začala překvapením.
„No, to je strašné, kolik vás tady je, to si zas papá pozval hosty a zapomněl na to,“ přivítal nás naštvaně před zámkem kníže Alexandr. „Já tu jen čekám na odvoz do Mcel... Ale přece vás tu nenechá, tak tedy pojďte dál. To dělá papá stále, zve si hosty a pak se ztratí.“
Úsměvné bylo i jeho představení. Když nám vyjmenoval všechna svá jména a řekl, že ho máme oslovovat pouze takto , tak nám všem poklesla brada. Nebyl nikdo, kdo by si jich zapamatoval alespoň pět.

Provázel nás téměř po celém zámku, za stálého naříkání na svého otce. Jak byl sice velkorysý, ale taky si pořídil čtrnáct levobočků. A sponzoroval krom různých spolků i všechny své nemanželské děti.

V jídelně ho vystřídala na chvíli jeho matka Marie, se kterou jsem vyvolávala duchy. Chtěla vědět, kde se její manžel nachází. Ale místo ducha zemřelého předka, který údajně věděl vždy vše, jsme vyvolaly Bílou paní.
Ta byla roztomilá a byla vysazená na muže. Stále někoho objímala a téměř všichni se jí líbili (včetně mého manžela). Já jsem se docela bavila, manžel je spíše takový odtažitý a stál tam jak prkno, místo aby ji taky trochu objal. No, nebyla jeho typ, to opravdu ne.
Do Modrého salonku nás opět doprovodil Alexandr a zahrál nám i Smetanovu Vltavu.
V báječné pohodě jsme prošli celý zámek a během prohlídky se dozvěděli i mnoho dalších zajímavostí ze zdejšího života.

Zjistili jsme např. to, že během každoročního čtyřměsíčního pobytu matky doma v Itálii dávali placenou dovolenou italské kuchařce, která jim vařila jen samá zdravá jídla, a stravovali se dle chuti... a vždy začínali zabijačkou.
Celá prohlídka se odehrávala při svíčkách, prý Křižík zatím iluminaci plánoval a měl skluz. Bylo to trochu na škodu, protože nebylo téměř vidět na mobiliář, který je taky zajímavý a člověk, který tam byl poprvé, o dost přišel. Možná, že je to jeden z dalších dokonalých marketingových tah zdejší zámecké paní, aby návštěvníci přišli opakovaně.