Starý a mladý medvěd sedí u ohně. Starý dává mladému spoustu cenných rad, které za život nasbíral. Mladý poslouchá, přikyvuje. Slova starého jsou pro něj jako zákon. Čas utíká.Starý medvěd se zvedá od ohně. „Já už vážně musím.“
Mladý medvěd se taky zvedá. „Já už taky musím.“
„Ale kdepak, ty jsi ještě mladý, jen poseď pod hvězdami. Víš, co jsem ti říkal: mladý může, starý musí.“
Mladý si zase sedá, kříží nohy, zoufale kroutí očima. Po chvíli cítí, že má mokrý kožich.
Poučení: Někdy musí starej i mladej!
