Dvě vejce - napsal Jan Flajžík

Ten den bylo v kuchyni rušno. Všechny ingredience ležely na stole a těšily se na to, jaké umělecké dílo z nich mistři kuchaři vyrobí. Byl tu hlávkový salát, který v jednom kuse vypadal, jako by měl mořskou nemoc, červená řepa, která se styděla úplně před každým, a na posledním stole ležely dvě vajíčka, která spolu vedla nenucenou konverzaci.
,,Víš já pocházím z biofarmy, kde se slepice krmí tím nejlepším hrachem a lidi jim dovolují, aby pobíhali venku. Po narození mě nechali přikryté dekou z fairtrade bavlny v slámovém košíku, abych se náhodou nerozblilo," pochlubilo se první vajíčko.
,,A co ty? Odkud pocházíš?"
"Já jsem z miniaturní klece bez podestýlky, kde mámu krmili zbytky po prasetech a po narození mě při naložení do kamiónu málem rozbili," smutně odpovědělo druhé vajíčko.
V tu chvíli přišel kuchař a obě vajíčka rozklepl do na rozehřátou pánev s trochou olivového oleje.

Poučení: Na původu nezáleží.