Ahoj Dano,
bylo mi ctí a velkým potěšením podílet se na vzniku něčeho, co má smysl a třeba i přetrvá, jak píšeš (i kdyby jen pár let).
Ty tři dny na Loučni mi daly opravdu strašně moc. A přestože něco trochu jiného, než jsem očekával, daly mi mnohem víc, než jsem čekal a dokázal si představit. Pokusím se to shrnout v pár bodech:
1. Poprvé v životě jsem měl možnost vyzkoušet si psát dialog jako "literární cíl" sám o sobě navíc v podstatě pro divadelní realizaci.
2. Poprvé v životě jsem měl možnost zkusit si zahrát "divadelní scénku" jako "herec" - nikdy jsem nic, ani takhle krátkého, nedělal.
3. Měl jsem možnost zažít neuvěřitelné tvůrčí nasazení a rychlost práce, kdy ve 13 h ještě nevíme, co dostaneme za úkol napsat (já konkrétně s Natašou), v 15 h odpoledne nemáme ještě napsáno nic, přitom po 16 h už se od nás očekává výsledek, a ten nejen že skutečně vznikne a ve slušné kvalitě, ale ještě navíc se tentýž den v 19 h večer dialog inscenuje, a to přímo v kulisách zámku a hrají ho kolegové, kteří pár minut před tím, neměli ponětí o tom, že budou vůbec něco hrát, natož aby znali text! A my s Natašou ve vedlejší místnosti jsme v úplně stejné situaci, hrajeme podle cizího textu, který jsme pár minut předtím dostali a půl hodiny před tím netušili, že vůbec budeme něco někdy hrát... Neuvěřitelné, myslím, že to už nikdy nezažiju!
4. Setkání s historií architektury ve chvíli a na místě, kde jsem takové setkání vůbec nečekal a (díky panu Vávrovi) netradiční, velmi příjemnou formou. Jako člověk, který se zajímá o stavby a "stavění" a přitom také o historii jsem si to užil a dozvěděl se zajímavé věci.
5. Osobní setkání v úzkém kruhu s divadelníkem a příležitostným hercem Davidem Vávrou, díky kterému jsem měl možnost dozvědět se a na přímo si s ním a s vámi popovídat o divadle a filmu.
6. Pohybovali jsme se v historii, kterou mám moc rád, v rozsahu a intenzitě kterou jsem skutečně nečekal. Historie se táhla jako červená nit všemi čtyřmi dny a byla všudypřítomná! 😊
7. Poznání v přímém přenosu, že ledacos v oblasti podnikání a "manažerství" skutečně není nemožné respektive skoro všechno je možné když je přítomná motivace, nasazení a schopnosti. To nám ukázala i celý víkend dokazovala Kateřina a to, co s Louční v posledních 15 letech dokázala je pro mě velkou inspirací a smekám klobouk!
Literární dílna na zámku Loučeň 18.-21. června 2020 |
9. Měl jsem možnost (jako spoluautor textů, které byly žádané) stát se součástí něčeho, co skutečně bylo potřeba vytvořit a bude používáno.
10. A k tomu všemu jsem na vlastní kůži zažil vysoký standard ubytování, jídla a veškerých služeb, prostě krásné prostředí. A ještě jsme stihli jít do lesa a na procházku. No. není to ráj a skutečný pohádkový víkend?
Sobotní procházka do Svatojiřského lesa |
Bořik Beránek