Polámej to ve dvou rovináchMoje bystrá mimoběžko
Slzám smutku v mlžných krajinách
Dá se věřit jenom těžko
Chraň si všechna nitra zákoutí
Bují ať a nebo hynou
Neukazuj že tě zarmoutí
Jak se plní starou špínou
Že se někdy v sobě nevyznám
Že se jednou neprobudím
Že se nikdy bohu nepřiznám
Proč ho škodolibě prudím
Minulostí můžeš obelhat
Každého kdo nezešílel
Taky křivou přísahou se smát
Přítomnosti potměšilé
Nevytvářím plány náhradní
Nerozplétám banality
Nenaslouchám hlasům poradním
Zatažený do ulity
Že se někdy v sobě nevyznám
Že se jednou neprobudím
Že se nikdy bohu nepřiznám
Proč ho škodolibě prudím
Moje láska byla velká a ty maličká
Tady nedovolil osud žádnou změnu
Všechny vzácné vůně barvy tóny při svíčkách
Chtěly působivou renesanční scénu
Vidím jak mi tančí tvoje ryzí důvěra
Proti unaveným očím beze studu
Jak to z bolavé a smutné duše vyvěrá
Která lásku dávno vnímá jako nudu
