Můj opravdu zajímavý zážitek - toto téma mi bylo zasláno k vypracování jakožto domácí úkol na Kurz tvůrčího psaní. Protože už od školních let domácí úkoly odmítám, a protože teď bohužel nemám mentální ani časové kapacity, s omluvou odevzdávám tyto prosté řádky.Abych se přiznala, mám stejné pocity, jako když mi bylo čtrnáct a seděla jsem v lavici nad prázdným listem papíru. Už předem jsem věděla, že fakt nic nevyplodím.
Učiteli jsem alespoň vždycky namalovala obrázek a napsala mu, ať se nezlobí, že nic nevím. Říkala jsem si, že ho tím minimálně můžu potěšit, a projevená lítost mi nahraje pár bodů navíc.
Protože jsem maturitu absolvovala úspěšně, věřím, že ani tenhle nevypracovaný domácí úkol mi nezabrání zdárně projít Kurzem tvůrčího psaní. Někdy to na známku 4- stačilo!
Prosím, hlavně ať nemusím jít k tabuli!
