Carpe diem - napsal Zdeněk Hart

Cvak! Tma. Zavřeno! Zataženo! Zákaz! Hergot, kdo to zamknul? Zhasnul? Zavřel? Zakázal? To je určitě zase ten zatracený covid! Zprávy: Na severu se nakazilo … V domově seniorů … Za den nejvíce pozitivních je v …Nemocnice už nezvládají nápor nakažených, lékaři, sestřičky …
TAK DOST!!! 

Nebudeme pořád číst, poslouchat ty strašný zprávy, které nikomu nedělají dobře. Máme svoje hezké zážitky a vzpomínky. 

Dám vám hádanku. Kde jsme letos byli na první vycházce (nepočítám novoroční Chvojen 1.1.2020)? Uhádli? 

A kde jsme byli na druhé? 

Tak na první vycházce jsme oslavovali narozeniny na nádraží v Senohrabech a druhá vycházka se zapsala jako rekord v počtu lidí zúčastněných na vycházce. Bylo to do Soběhrd. Sešlo se nás snad čtyřicet. 

A tak bychom mohli pokračovat docela hezkou dobu, než bychom všechny ty vycházky prošli a zavzpomínali.
Například v létě Třeboň, rybník Svět, Schwarzenberská hrobka, Tábor poutní kostel Klokoty, Kotnov a nepřekonatelná Lužnice a také Sázava. Jeden hezčí zážitek než druhý. 

Kladno, Malý Blaník, Velký Blaník, rozhledna Pepř... řekl bych Mildovy dveře, jak napsal Milda na dveře polorozpadlého stavení, že mu utekla žena před třemi lety. 

Nebo nejkrásnější ranní přípitek narozenin na vyvýšeném altánu s nejkrásnějším rozhledem do krajiny. Anebo jedna z posledních vycházek, kdy nás zase šokoval Fanda se svojí cukřenkou, kterou vytáhl z kapsy a pocukroval přinesené koláčky. 

Legrace a smích patří mezi nás zrovna tak jako vzpomínky, kde všude jsme už byli.

Navštívili jsme muzea, kostely, hřbitovy. Procházeli jsme kolem řek, potoků, rybníků, skal. Šli jsme kolem polí, luk, po lesních cestách a všude bylo krásně, všude jsme se dívali do dálky a snažili se zapamatovat si tu krásu. 

A těch hospod, co jsme navštívili. No, řekněte, není to krásné? 

Všechno je zdokumentované, vyfotografované, popsané. Zkuste si v klidu sami u monitoru najít nějakou fotografii, na které jste. Na které jsem vás vyfotil a na které jste jakž takž, podle vašeho názoru nebo se dokonce na ní usmíváte. A když jste si nějaký ten obrázek vybrali a podíváte se na něj, musí vás to napadnout a řekněte si: „Sluší mi to, jsem hezká a dobrá, že jsem všechny ty túry ušla!“ 

Buďte se sebou spokojená. Krása není přeci jenom v tom, jak kdo vypadá, ale krása je ve vaší duši, ve vašich očích, ve vašich skutcích. Každý člověk je jiný, a každý je krásný, na věku nezáleží. Mějte rády sebe. Kdo má rád lidi, je šťastný člověk. 

Přeji každému, aby byl šťastný a život na zemi bude také jiný, hezčí.

A teď se mohu vrátit k tomu nadpisu. CARPE DIEM - latinské rčení, které znamená UŽÍVEJ DNE (čti karpe diem). Já vím, situace je vážná, ale my si musíme nalít (třeba jenom pomyslně) sklenku vína a proti světlu uvidíte, že je plná slunce. 

A tak se také musíme v těchto dnech dívat na život kolem nás. Na život plný slunce. Těšit se, že zase bude líp, že zase brzy přijdou ty středy, které neodmyslitelně patří k nám. To nám nikdo nevezme, středy jsou prostě naše. 

Užívejte si každý den, ale pozor, stačí malý překlep a z užívání je užírání. Vidíte, co dokáže písmenko „v“? Neužírejte, ale užívejte si!!! 

Nepodléhejte těmto těžkým dnům. Hezké věci jsou kolem vás a jsou to třeba maličkosti, dívejte se!

Vzpomeňte si také, kolik koláčů, perníčků, cukrovinek, sušenek a láhví na narozeniny a jmeniny jsme všichni přinesli, vypili a snědli.

To všechno se jinak oslavuje mezi svými, mezi námi. Je to přeci hezké, že každé moje, vaše narozeniny, svátky se oslavují s tak velkým počtem lidí. A to nemluvím o tom, že občas někdo něco přinese jen tak, jako že s námi dlouho nebyl, a nebo, že se mu chtělo něco upéct a potěšit nás.

Tohle všechno je opravdu krásné, ušlechtilé a milé, ale bez koho by to nefungovalo a bez koho si to vůbec nedovedu představit, je naše Dana. Pečlivá až přepečlivá, ustaraná, že něco nevyjde. Třeba dráhy zruší vlak nebo autobus jede jinak, než je v jízdním řádu, tak ona si to dává za vinu a všem se omlouvá. Dana je jako ovčácký pes, který pořád obíhá kolem svého stáda a dává nás dohromady. Kolik hodin prosedí u jízdních řádů, kolik hodin jí zabere koukání do mapy, aby byla trasa, jak má být. 

Občas se najdou i jiní, kteří navrhnou nějakou vycházku a udělají to sami. Těm všem patří veliké poděkování, že naše partička tak skvěle funguje. Díky!!! Díky vám všem. 

A tak se s vámi se všemi loučím s tím latinským rčením Carpe diem a těším se na další brzké shledání.