Jsou dny, kdy ticho noci protíná můj pláč.
Slyším Tě, Bože, jak říkáš „není zač.“
Jsou dny, kdy ticho noci protíná můj smích.
Slyším Tě, Bože, jak říkáš „dík“.
Neprospané. Unavené.
Promilované. Zatracené.
Jednou, dvakrát, po páté.
Zamýšlené, zasněné, vysmáté.