Už si nepamatuji každý náš krok, protože v tu chvíli nastal chaos a jediné, co každý z nás chtěl-stihnout vlak. Jakmile jsme byli na nádraží, rychle jsme se podívali na nástupiště vlaku. Když jsme nastoupili na vlak, uklidnili jsme se, protože nás čekaly 2 dny nových zážitků.
Ale jakmile se k nám průvodci přiblížil, aby zkontroloval naše lístky, naše sny se rozbily, protože nám řekl, že jedeme do Německa. To, co jsme tehdy cítili, je nyní těžké si představit.
Ve zkratce naše cesta do Polska skončila tím, že jsme vystoupili v Ústech nad Labem, kde jsme celou noc strávili na vlakovém nádraží a ranním vlakem jsme se vrátili do Prahy.
Tehdy, v ten okamžik jsem myslela, že to bude jeden z nejhorších dnů mého života, ale když teď na naše “dobrodružství” vzpomínám, mám jen úsměv. Byl to opravdu jeden ze zajímavých zážitku v mem životě. Kdy jindy může být šance strávit celou noc na nádraží se svými nejlepšími přáteli?
Tehdy, v ten okamžik jsem myslela, že to bude jeden z nejhorších dnů mého života, ale když teď na naše “dobrodružství” vzpomínám, mám jen úsměv. Byl to opravdu jeden ze zajímavých zážitku v mem životě. Kdy jindy může být šance strávit celou noc na nádraží se svými nejlepšími přáteli?