 |
| Ilustrace: Jan Vaněk |
Nejvíc mě udivuje můj otec, tomu snad nikdy nepřijdu na kloub, tím nemyslím že bych chtěl zde rozebírat jeho artrózu v koleni, ale že působí záhadně… Vysvětlím.
Jeho výraznými rysy jsou mlčení, nemluvnost, nic neříkání a mračení.
Takže se mi z něj velice málokdy povedlo vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož abych ho třeba slyšel vést nějaký sáhodlouhý monolog. Je to spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působí jako morous a myslím si, že zde by platilo - jaký obal, taková kniha. Stará se celoročně o jeho/naší farmu a bez montérek ho lze spatřit, jedině když má jít k doktorovi.
er-forma
Můj otec je údivuhodný, zdá se téměř nemožné mu přijít na kloub, nejde zde o jeho artrózu v koleni, ale že působí záhadně… Jeho výraznými rysy jsou mlčení, nemluvnost, nic neříkání a mračení. Je velice obtížné z něj vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož aby třeba vedl nějaký sáhodlouhý monolog. Je to spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působí jako morous a zde by nejspíš platilo, - jaký obal, taková kniha. Stará se celoročně o jeho/naší farmu a bez montérek ho lze spatřit, jedině když má jít k doktorovi.
Takže se mi z něj velice málokdy povedlo vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož abych ho třeba slyšel vést nějaký sáhodlouhý monolog. Je to spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působí jako morous a myslím si, že zde by platilo - jaký obal, taková kniha. Stará se celoročně o jeho/naší farmu a bez montérek ho lze spatřit, jedině když má jít k doktorovi.
ich-forma
Nejvíc udivuji asi svého syna, ten mi snad nikdy nepřijde na kloub, tím nemyslím, že bych chtěl zde rozebírat mou artrózu v koleni, ale že působím záhadně… Vysvětlím... Mými výraznými rysy jsou mlčení, nemluvnost, nic neříkání a mračení. Takže se mu ze mě velice málokdy povede vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož aby mě slyšel vést nějaký sáhodlouhý monolog. Jsem spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působím jako morous a myslím si, že zde by platilo - jaký obal, taková kniha. Starám se celoročně o naší farmu a bez montérek mě lze spatřit jedině když jdu k doktorovi.
Nejvíc udivuji asi svého syna, ten mi snad nikdy nepřijde na kloub, tím nemyslím, že bych chtěl zde rozebírat mou artrózu v koleni, ale že působím záhadně… Vysvětlím... Mými výraznými rysy jsou mlčení, nemluvnost, nic neříkání a mračení. Takže se mu ze mě velice málokdy povede vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož aby mě slyšel vést nějaký sáhodlouhý monolog. Jsem spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působím jako morous a myslím si, že zde by platilo - jaký obal, taková kniha. Starám se celoročně o naší farmu a bez montérek mě lze spatřit jedině když jdu k doktorovi.
Můj otec je údivuhodný, zdá se téměř nemožné mu přijít na kloub, nejde zde o jeho artrózu v koleni, ale že působí záhadně… Jeho výraznými rysy jsou mlčení, nemluvnost, nic neříkání a mračení. Je velice obtížné z něj vytáhnout nějaké rozvinuté souvětí, natož aby třeba vedl nějaký sáhodlouhý monolog. Je to spíše materialista, než nějaký duchovní guru. Působí jako morous a zde by nejspíš platilo, - jaký obal, taková kniha. Stará se celoročně o jeho/naší farmu a bez montérek ho lze spatřit, jedině když má jít k doktorovi.
