Beletrii nesmíte nechat bez hlavní postavy! Je hybatelkou nejen vlastního osudu, ale jsou na ni navázány i příběhy postav vedlejších. Důležité je ve čtenáři vzbudit pocit, že si hlavní hrdina dokáže se svým osudem poradit.
Spisovatel správným vykreslením postavy sází na osobní empatii čtenáře. Čtenáři pak záleží na tom, jak se situace vyvine, protože tak jedná postava. V opačném případě se jako spisovatelé dopouštíme začátečnické chyby.
Vzbuďme tedy ve čtenáři pocit, že chápeme motivaci postav. Tak bude moci předvídat jejich reakce, a i když se v některých případech jejich ideály nebudou slučovat s čtenářovým pohledem na věc, díky bezvadnému vylíčení charakteristiky hrdinů i anti-hrdinů dokáže jejich jednání a postupy pochopit a jako důvěryhodné schválit.
Zápletka či popis musí být uvěřitelné. Může jít o jakoukoliv situaci, děj ze života nebo klidně o sci-fi. Lze kombinovat, mystifikovat, ve fantazii se meze nekladou. Spisovatel však musí umět vypíchnout jednu zápletku z těch, které ho v danou chvíli napadnou, a zvolit ji jako nosné téma dané scény, či rovnou celého příběhu. Poté se jí musí po celé vyprávění držet. Dobré je si předkreslit pavučinu příběhu a postav, aby se spisovatel při psaní neztratil a nemusel během vyprávění tápat, kam ho v konkrétní chvíli intuice a fantazie zavedla.
Ve zkratce lze dané informace shrnout následovně: Vykreslit danou postavu během jejího jednání barvitě, smysluplně a uvěřitelně.
Charakteristika dané postavy během konkrétní situace, či scény příběh přirozeně posune. Samotná akce by měla být optimálně dramatická a spisovatel díky ní nesmí čtenáře zahltit přemírou dějů, zvratů a vedlejších postav.
Scénou myslíme vše, co je obsaženo v nepřerušeném toku děje od jedné události ke druhé.
Spisovatel též dává pozor na stavbu jednotlivých scén, jejich provázanost, konkrétní význam a funkci. Ve vyprávění, či popisu by se měl vyvarovat přílišné košatosti. Zdržuje od plynulosti děje, ubírá na dramatičnosti a může čtenáře nudit. Ten pak ztrácí přehled a má mylný pocit, že je pro něj daná informace důležitá.
Podstatný kolorit příběhu tvoří vedlejší postavy. Autor je musí vykreslit neméně barvitě, jelikož pomáhají hlavnímu hrdinovi v akci a bez nich by nebylo možno tvořit jednotlivé zápletky.
V momentě, kdy má autor zhotovené jednotlivé zápletky, charakteristiku postav a linku příběhu, může už jen komponovat. Skládá jednotlivé situace, mění, dobarvuje. Zná-li přesně, kam chce svůj příběh dostat a co je cílem celého sdělení, může komponováním a pozměňováním děj prosvětlit a zkrášlit.
