Končí rána v županu - napsala Zuzka Fajmonová

Dnešek byl v podstatě dost podobnej všem dnům za poslední měsíc, možná jsem na děti řvala o něco míň než obvykle, ale jinak se celkově nesl v klasický depce z toho, co je, co bylo a co vlastně bude. Ale pak přišel email ze školy. Škola v pondělí otvírá. I s družinou. A protože je malá, nebude v ní probíhat stupidní rotační systém, kterej nikdy nepochopím, stejně jako nechápu otevření školek jenom pro předškoláky.

Každopádně, naše dcera se vrací do školy. A bude tam celej den. Bude se učit bez mojí asistence.
Už nebudu klohnit oběd a do toho vysvětlovat malou násobilku, zatímco mi po kuchyni pobíhá druhý dítě a ječí, že chce souboj, pohádku nebo čokoládový kuličky s mlíkem, který nemáme.

Nebudu mít ledničku polepenou rozvrhem distanční výuky, online kroužků a soupisem stále se opakujících jídel, protože žádný nový mě nenapadaj a v poslední době už mě ani nebaví vařit, takže většinou končím obligátníma těstovinama s něčím, co je zrovna po ruce. Naposled to byla konzerva s odtrhnutým štítkem.
Končí rána v županu, s vlasama sepnutýma do mastnýho drdolu, i omluvy paní učitelce, že se připojujeme pozdě, protože nám blbne Internet nebo matka zapomněla, že nějaká výuka vůbec je.
Děti se přestanou navzájem každodenně vysírat, mlátit se a hádat se o jediný dva dostupný kamarády v okolí.

Konečně si obleču něco jinýho než tepláky nebo pyžamo. 

Umyju si vlasy a vytrhám si obočí. Nanesu make-up, kterej už v lahvičce pravděpodobně zatuhl. Použiju řasenku. Použiju hřeben. Použiju jarní boty. Možná dokonce silonky a sukni, až se trochu osmělím před lidma.

Začnu zase mluvit. Přestanu hystericky řvát, ať mě nechaj děti v klidu vykadit. Třeba mi zmizí všechny tiky, který se mi za poslední měsíc objevily.
A s trochou štěstí, jako bonus k tomu všemu, si dám kafe v oblíbený kavárně a za pár dnů nebo týdnů se vrátím do práce.
Ale hlavně a především začnu zase pít pro radost. Každodenní nasávání ze žalu už mi lezlo krkem. Je potřeba tomu dát trochu pozitivnější nádech.
Takže přátelé na zdraví! Ať vás tím jarním časem provází dobrý víno, úsměv, fajn lidi a hlavně vidina světla na konci tunelu.