„A přesto jsem mnohem hezčí než ty,“ skočila mu do řeči liška. „Moje kožešina sice není tak krásná, mám však bystrý rozum.“
Ale leopard se jen zasmál a pak navrhl: „Dobrá, liško. Neb se ani jeden z nás nedokáže vzdát svého názoru, zeptejme se ostatních.“
Lišce se leopardova diplomatičnost zalíbila, a tak se postavila vedle něj. Svolali další zvířata a poprosili je, ať hlasují o tom, kdo je hezčí.
„Leopard přece!“ shodla se všechna další zvířata. „Má krásnější kožíšek než ty, liško. Ten vzor, ten lesk… a jak je krásně hebký!“
Lišce to nedalo a řekla: „Ale vždyť nic neumí. Ani není chytrý. A kolika z vás vyhrožoval, že vás sní?“
Jenže zvířátka lišku nechápala. Dál skládala poklony na kožešinu leoparda, jako by byla důležitější než bystrý rozum, zatímco on hrdě pnul hruď a lišky si už nikdo nevšímal.
„Leopard přece!“ shodla se všechna další zvířata. „Má krásnější kožíšek než ty, liško. Ten vzor, ten lesk… a jak je krásně hebký!“
Lišce to nedalo a řekla: „Ale vždyť nic neumí. Ani není chytrý. A kolika z vás vyhrožoval, že vás sní?“
Jenže zvířátka lišku nechápala. Dál skládala poklony na kožešinu leoparda, jako by byla důležitější než bystrý rozum, zatímco on hrdě pnul hruď a lišky si už nikdo nevšímal.
Liška pochopila, že v dnešní době není pro okolí důležitá krása duše, ale vždy zvítězí ten, kdo vypadá lépe fyzicky.
