Vždycky se hrozím, když mi mamka oznámí, že jedeme na návštěvu za babičkou. Jó, s ní je kopa srandy, ale její hobby už taková sranda není. Babča totiž miluje pečení a vaření.
Možná si říkáte, že mít vaření a pečení jako hobby v jejím věku je naprosto normální. Každá babička přece ráda vaří. Ta moje to ale dovedla do extrémů.
Pokaždé když k ní jedeme, se s mamkou navzájem varujeme, abychom náhodou u ní něco nesnědly. Vždyť ty její výtvory by zabily i slona!
Vedle chalupy má zahrádku, kde si pěstuje všemožné ingredience. Dokonce se jí v našem klimatu podařilo vypěstovat i palmu s banány. A když ji zrovna napadne další potrhlý recept, vyběhne, na její věk překvapivě rychle, na zahradu a natrhá si kde jakou větvičku, list, nebo ze země vydloubne pár kořenů. Všechno si pak hodí na kuchyňskou linku, ani si nic neopláchne a začne to porcovat na menší kousky jako u řezníka.
Panečku, z tama jde pokaždé strašně divný smrad, že by to člověka poslalo do hrobu. Ale i tak mě babču baví pozorovat, jak vaří. Ona se s ničím totiž vůbec nepáře. Všechny nakrájené kusy nahází do kastrolu a zalije to podezřele kalnou vodou. Zatím co se vývar vaří pod pokličkou, vrhne se na výrobu dezertu.
V lednici má uschováno pár vajec a aspoň jednu sklenici čerstvého mléka. K tomu pak přidá několik kostek cukru krystal a zasype to její vlastnoručně vyrobenou moukou. Nikdy mi neprozradila z čeho je umletá. Zajímalo mě to, protože má jemně nazelenalou barvu. Všechen obsah smíchá dohromady a občas dovnitř ještě něco přihodí, když si myslí, že to s tím bude chutnat líp. Pak těsto vyleje do formy a hodí péct do trouby.
To se ty smrady pak hezky kombinují. Většinou musím z místnosti odejít pryč, jinak se mi před očima začnou dělat barevné kolečka a hvězdičky, jako bych byla na tripu.
Potom má pak babča čas, si se mnou zahrát nějakou hru, než se její výtvory uvaří a upečou. Nejvíce mě baví Prší, i když jsem ani jednou nevyhrála. Beztak si do rukávů strká všechny dobré karty. Ani bych se nedivila. Však já ji jednou přistihnu. Když ji pak uprostřed hry začne cukat oční víčko, už vím, že se za chvíli zvedne a půjde dohotovit její pochutiny.
Po dovaření si naloží porci a připraví i jednu pro mě a pro mamku. My ale jen taktně odmítáme a vymlouváme se, že už jsme jedly doma. Na to babička jen pokrčí rameny, prohlásí, že je to naše smůla a pak sní plný talíř na posezení plus obě dvě porce, co nachystala pro nás.
Vůbec nechápu, jak to všechno dělá. Je trochu švihlá, to je pravda. Možná je i čarodějnice, když furt kuchtí ty svoje lektvary. Kdo ví. Nicméně, moje babča je skvělá, to mi nikdo nevymluví. Jen vás předem varuju, nic u ní nejezte!
Vedle chalupy má zahrádku, kde si pěstuje všemožné ingredience. Dokonce se jí v našem klimatu podařilo vypěstovat i palmu s banány. A když ji zrovna napadne další potrhlý recept, vyběhne, na její věk překvapivě rychle, na zahradu a natrhá si kde jakou větvičku, list, nebo ze země vydloubne pár kořenů. Všechno si pak hodí na kuchyňskou linku, ani si nic neopláchne a začne to porcovat na menší kousky jako u řezníka.
Panečku, z tama jde pokaždé strašně divný smrad, že by to člověka poslalo do hrobu. Ale i tak mě babču baví pozorovat, jak vaří. Ona se s ničím totiž vůbec nepáře. Všechny nakrájené kusy nahází do kastrolu a zalije to podezřele kalnou vodou. Zatím co se vývar vaří pod pokličkou, vrhne se na výrobu dezertu.
V lednici má uschováno pár vajec a aspoň jednu sklenici čerstvého mléka. K tomu pak přidá několik kostek cukru krystal a zasype to její vlastnoručně vyrobenou moukou. Nikdy mi neprozradila z čeho je umletá. Zajímalo mě to, protože má jemně nazelenalou barvu. Všechen obsah smíchá dohromady a občas dovnitř ještě něco přihodí, když si myslí, že to s tím bude chutnat líp. Pak těsto vyleje do formy a hodí péct do trouby.
To se ty smrady pak hezky kombinují. Většinou musím z místnosti odejít pryč, jinak se mi před očima začnou dělat barevné kolečka a hvězdičky, jako bych byla na tripu.
Potom má pak babča čas, si se mnou zahrát nějakou hru, než se její výtvory uvaří a upečou. Nejvíce mě baví Prší, i když jsem ani jednou nevyhrála. Beztak si do rukávů strká všechny dobré karty. Ani bych se nedivila. Však já ji jednou přistihnu. Když ji pak uprostřed hry začne cukat oční víčko, už vím, že se za chvíli zvedne a půjde dohotovit její pochutiny.
Po dovaření si naloží porci a připraví i jednu pro mě a pro mamku. My ale jen taktně odmítáme a vymlouváme se, že už jsme jedly doma. Na to babička jen pokrčí rameny, prohlásí, že je to naše smůla a pak sní plný talíř na posezení plus obě dvě porce, co nachystala pro nás.
Vůbec nechápu, jak to všechno dělá. Je trochu švihlá, to je pravda. Možná je i čarodějnice, když furt kuchtí ty svoje lektvary. Kdo ví. Nicméně, moje babča je skvělá, to mi nikdo nevymluví. Jen vás předem varuju, nic u ní nejezte!
