"Promiňte, já vám nerozumím. Jak dozadu? Kam dozadu?"
"Ne, já nejsem instalatér. Copak vypadám jako instalatér? Mám snad montérky a brašnu s nářadím? Nemám. Mám na sobě oblek od Hugo Bosse. Žádné montérky. Koupil jsem ho minulý týden ve výprodeji s mým kamarádem Frantou. Jo, Franta ten se vyzná. Vždycky ví, kde mají slevy. Franta je expert na slevy a taky na ženský. A minulý týden jsme se sešli u mě doma. Víte, my se normálně scházíme v hospodě "U kance", ale ta je teď zavřená kvůli tomu viru, tak Franta přijel za mnou domů. Já bydlím v Louňovicích, to je tady kousek.
No, a tak Franta mi povídá, když se u mě doma rozhlídl, "Pepo, takhle to dál nejde. Ty potřebuješ ženskou. Kdy jsi měl naposled nějakou ženskou? Kdy jsi měl naposledy sex?"
Tak mu říkám, že poslední sex jsem měl se svojí ženou. Maruška se jmenovala. Ona byla anděl, víte? Mně je 64 roků a Maruška je už pět let pryč."
"Ne, neumřela, utekla se sousedem. Víte, ale on jí zblbnul. Ona se určitě vrátí, až jí to dojde, že se nechala zblbnout. No, ale Franta povídá, že je na čase, abych se prej pohnul dál. Tak jsme spolu po internetu objednali tenhle oblek a dal mi inzerát.
Seriózní muž v nejlepších letech - to jako já - hledá partnerku pro příjemné společné chvíle.
No, a dneska mám první schůzku, pozval jsem dámu na oběd. Teda oběd, spíš na stojáka, když jsou jen ty výdajový okýnka, ale říkal jsem si, že si s tou krabičkou můžeme sednout někde v parku. Ráno jsem byl tak nervózní, že jsem snídal jenom kafe. No, a jak jsem vyndaval brejle z pouzdra, zůstala mi nožička v ruce. Šroubek fuč. A já tu dámu bez brejlí nepoznám."
"Třicet dní? Jak třicet dní? Ona tam na mě třicet dní čekat nebude!!!"
"A vy byste se mnou nešla? Vypadáte jako moje Maruška. Byla vždycky taky tak pěkně namalovaná. Jako obrázek."
