Prasátko se procházelo lesem, když potkalo vlka. Chtělo utéct, ale vlk ho zarazil.
„Neboj, prasátko, já nejsem zlý vlk. Já tě nesežeru. Já tohle už nedělám.“ Prasátko se podívalo nevěřícně, ale nakonec mu uvěřilo. Vydalo se dál hlouběji do lesa. Tam potkalo znovu vlka. Vlk ho znovu ujistil, že se nemusí bát. A prasátko mu věřilo ještě víc než předtím.
„No, vypadá to, že jdeme stejnou cestou, tam můžeme jít spolu,“ nabídlo prasátko a vlk s velkou radostí souhlasil.
Z toho lesa ale potom vyšel jenom vlk, co se dobře najedl.
