„Nazdárek, jak se vede?“
„Co tady chceš?“„Co bych asi chtěl, jdu tě vystřídat.“
„Ještě jsem se tu pořádně neohřál a už mě vyháníš? A to si říkáš kamarád?“
„Takový jsou pravidla, brachu.“
„Nech mě tady ještě pár dní, vždyť to není fér. Loni to taky tak rychle uteklo, a letos jsi tu dokonce zase o den dřív.“
„Děláš, jako bys to nečekal.“
„Ale no tak. Leden tady vysedával bůhví jak dlouho, nikdo o něj nestál, a neřekli jste ani slovo.“
„Rok od roku se tady s tebou hádám, seš jak malej. Tak už mě pust.“
„No jo, pořád, ale pamatuj, já nezapomínám!“
„Najednou.“
