Zhluboka se nadechnu a spustí se mi slza na tváři. Slza štěstí. Máme vysněný dům a dcera se konečně uzdravuje. Byl to dlouhý boj, ale vyhráli jsme.
Jednoho dne jsme jeli na návštěvu k sestře do Poděbrad. Po velikonočním obžerství jsme to šli rozchodit procházkou podél Labe. Byl krásný den. Řešili jsem zdravotní potíže mé dcery s atopickým ekzémem a já jsem si posteskla, že bychom měli změnit prostředí, kde žijeme.
"Tak na to zapomeň!" říká manžel.
(Marie Kuchařová)
Dar z nebes
Po roce trápení s dceřiným ekzémem by mě ani nenapadlo, že dnes budeme spokojeně žít v novém domě a bez probdělých nocí u její postele. Říct loni manželovi o stěhování z Prahy by mě ani nenapadlo. No vidíte, i z rodilého Pražáka jde udělat Středočecha.
(Sofie Epsteinová)
(Marie Kuchařová)
Dar z nebes
Po roce trápení s dceřiným ekzémem by mě ani nenapadlo, že dnes budeme spokojeně žít v novém domě a bez probdělých nocí u její postele. Říct loni manželovi o stěhování z Prahy by mě ani nenapadlo. No vidíte, i z rodilého Pražáka jde udělat Středočecha.
(Sofie Epsteinová)
Dvě mouchy jednou ranou
„Dvě mouchy jednou ranou“ - Háček Martině Konečně je pryč. Kdo? Tyran jménem atopický ekzém. Naše dcera má konečně klid. Ne jednou denně od nás slýchávala větu „Neškrábej se!“
(Bohdana Pufferová)
Dar z nebes
Nevěřím na náhody, ale na něco, co nás přesahuje. Dceři, která od dětství hodně trpí, resp. trpěla bolestí a jinými agresívními projevy atopického exému, byl - ale i mně a manželovi - poslán dar z nebes. Právě v době velikonoční se nám splnil sen – dům, nabízený RK, byl během krátké doby náš.
(Jana Fraitová)
(Jana Fraitová)
Dům z nebes
V okamžiku, kdy jsem ten dům viděla, jsem si byla jistá, že v něm chci bydlet. Byl dokonalý.
V okamžiku, kdy jsem ten dům viděla, jsem si byla jistá, že v něm chci bydlet. Byl dokonalý.
Lucie Hybšová
Dům z nebes
,,Nikdy!”
Představa, že se stěhujeme mimo Prahu, byla pro manžela nepřijatelná. Ale já jsem v hloubi duše věděla, že ten poděbradský dům bude přece jenom jednou naším domovem.
(Lucie Vostárková)
Uzdravení
Ekzém je pryč, Pražák spokojeně žije v Poděbradech a já věřím na nadpozemské síly, které stály při mně.
(Martina Talířová)