Tetu Věru znali všichni možná až nepříjemně dobře. Znali její zlaté vlasy, jež nosila vyčesané vysoko na hlavě, podivně pestrobarevné přiléhavé šaty a výrazné líčení, přestože nedávno oslavila padesáté narozeniny. Členy rodiny častovala uštěpačnými, i když povětšinou dobře míněnými poznámkami, a stejnou měrou ostatní soudila. Všímala si nejmenších nedokonalostí a neváhala je ihned nahlásit jejich majiteli.
I přes to za ní členové rodiny chodili za radami, neboť teta vždy překypovala moudrostí a poučením. Pravda, občas to bylo spíše na obtíž než k dobru, ale nikdo si nikdy netroufl stěžovat, jelikož na světě existovalo pouze pár tak strašných věcí, jako naštvat naši tetu Věru.
