Byl jednou jeden mravenec, co poslušně sloužil své královně. Už nebyl tak čilý a plný energie jako za mlada. Nohy ho bolely a ruce měl slabé. Ostatní mravenci se mu za to smáli, že je pomalý a budižkničemu. Když královna výsměšky uslyšela, rozzlobila se na starého mravence i ona. Ztrestala ho, jako by nic neuměl.
Mravenec královnu prosil: „Prosím, netrestejte mě. Už nemám tolik síly co za mlada. Nohy mě bolí a v rukou už toho tolik neunesu. Vždy jsem vám byl věrný a užitečný, tak vás prosím, nezapomeňte, co všechno jsem pro vás předtím udělal a mějte trochu shovívavosti ke starému mravenci.“Poučení: Važme si starších a jejich činů, které pro nás v mladých letech udělali.
