Můj švagr se procházel na place, jako kdyby byl neviditelný. Vodil se za ruku s vysokou brunetkou a malým chlapečkem v zelené čepici. Co všem kolem přišlo jako šťastná rodinka, mně lámalo srdce. Protože moje sestra není ani vysoká, ani brunetka, a s tímhle chlapem nemá syna, ale dceru.
Na pár vteřin jsem zachytila jeho pohled. Rychle pustil ruce své aférky a jejího dítěte a zamířil ke mně.
Než stačil cokoliv říct, začala jsem já: „Řekneš to ty, nebo to řeknu já.”
„Ty chceš svojí sestře zničit život?” ušklíbl se.
„Já? Ano, protože já se tahám s cizí ženskou a starám se jí o děti, zatímco mám doma vlastní dceru a těhotnou manželku. Řekneš to ty, nebo to řeknu já. Je mi to jedno.”
Na pár vteřin jsem zachytila jeho pohled. Rychle pustil ruce své aférky a jejího dítěte a zamířil ke mně.
Než stačil cokoliv říct, začala jsem já: „Řekneš to ty, nebo to řeknu já.”
„Ty chceš svojí sestře zničit život?” ušklíbl se.
„Já? Ano, protože já se tahám s cizí ženskou a starám se jí o děti, zatímco mám doma vlastní dceru a těhotnou manželku. Řekneš to ty, nebo to řeknu já. Je mi to jedno.”
Když jsem o tom, co jsem viděla, řekla své kamarádce, ptala se mě, jestli je to takhle správně, jestli by to nemělo zůstat v tajnosti. Nevěděla jsem. Ale celý večer jsem pak musela sledovat, jak se můj švagr nepokrytě cucá s cizí ženskou, představuje ji známým, které potkal, jako svoji přítelkyni, a otevřeně pomlouvá svoji ženu.
Když jsme odcházely, kamarádka mi řekla: „Možná bys to neměla nikomu říkat. Měly bychom ho rovnou přejet autem.”
Když jsme odcházely, kamarádka mi řekla: „Možná bys to neměla nikomu říkat. Měly bychom ho rovnou přejet autem.”
