Roháči už několik týdnů sváděli nemilosrdné boje o samičky.
Na tu nejkrásnější se odvážili jen dva nejsilnější z nich. Zasekli se do sebe kusadly a začal nelítostný boj.
Nožičky se po kůře stromu smýkali sem tam. Chvíli byl ve vzduchu jeden, pak druhý.
Nejkrásnější samička tomu z koruny stromu jen líně přihlížela.
Výsledek rovnoměrného boje rozhodl až déšť. Tu se jeden znovu dostal do vzduchu. Jeho druh jím mrštil. A on nebyl schopný pod vahou stále padající vody otevřít krovky.
Spadl a umřel.
Vítěz už chtěl oslavovat. Lačně se otáčel za svou trofejí. Podklouzly mu nožky.
Spadl a umřel.
Samička byla k jejich skonu lhostejná. Přivinula k sobě nejslabšího ze všech roháčů, schovávajícího se po celý čas bojů ve vykotlině dobu, samičce na blízku.
A poučení?
Když se dva perou, třetí se směje.