Drahoušek zněl, jakoby se mu už stýskalo, pomyslela si s uspokojením. Chvíli jen tak po telefonu vrkali a nakonec si domluvili na příští týden rande. Těšila se na dlouhé táhlé úááách! a na večer, kdy bude pít červené víno do dna, smát se nahlas a milovat se až do rána. Pro to přece máme milence, ne?
Dianino manželství se začalo trhat před rokem. Před rokem seznámila svého muže se svou kamarádkou, koordinátorkou pomoci tibetským dětem v indickém azylu a dnes toho litovala. I když…
O Evě dávno věděla, že má nejen široké srdce, ale i náruč. A budhistický soucit, kterým se tak často oháněla, je jen hezká nálepka ospravedlňující její nenasytnou… ehm, joni. Když Eva začala intenzivně soucítit s jejím manželem, poznala to na něm okamžitě podle nezaměnitelné vůně santalového dřeva, která Evu obklopuje. Ihned na něho zaútočila: „Tys mi přefik kamarádku!" „Diano, v našem věku už nemusíme kolem toho dělat takové scény, měli bychom se domluvit a věnovat se každý svým potřebám," odpověděl s takovým chladem v hlase, že jí zamrzla další slova v krku. V té době se seznámila s Drahouškem. Respektive s RNDr. Drahoslavem Vojtou, CSc. Přednášel krajinářství na univerzitě v Brně, byl o deset let starší než ona a měl usměvavé oči. Drahouškem se stal o pár měsíců později, když je pracovní záležitosti opět svedly dohromady.
…
„A co přechod?“ zeptal se gynekolog Diany těsně před tím, než ho požádala o další antikoncepci. Dnes dobrala poslední balení, takže bude potřebovat… Moment! Co to říkal? Přechod? Na její nechápavý výraz reagoval profesionálním chápavým úsměvem.
Zakabonila se a zavrčela: „Na to snad mám ještě čas, ne?“
„Měla byste se nad tím alespoň zamyslet, ve vašem věku,“ dodal s téměř omluvným tónem gynekolog. Blahosklonně přikývla. Jako že: můžu o tom popřemýšlet. Ale vnitřně ji to rozlítilo! Jakej přechod? Jakej věk? Je to blbost! Je jí pětačtyřicet. Nemá žádné příznaky. Cítí se lépe, nežli ve dvaceti! A má sex! Po strašně dlouhé době má spoustu sexu! Takže se potřebuje chránit. Protože jestli je něco trapnějšího než přechod, je to zbouchnutá ženská těsně před přechodem… Nadechla se a nasadila nacvičený a osvědčený výraz manažerky, která neopustí jednací místnost, dokud nedostane to, co chce! Ten recept!
…
„Úááách!” Diana se otřásala v dlouhé křeči a užívala si tu chvíli až do konce. Zhroutila se Drahouškovi na mohutný hrudník a oddychovala. Tělem se rozléval blahodárný koktejl hormonů, celá zmalátněla, ztěžkla, zkrásněla. Drahoušek zhluboka dýchal. Přitiskl rty k její krční tepně a měl chuť přisát se a udělat na její jemné kůži cucflek jako puberťák. Jen ona ho dokázala přenést přes propast času až k prapůvodním pudům, které z chlapce učiní muže. Bylo mu dvacet vedle ní. S ní. Pod ní…
„Tak tohle, tohle jsem si zasloužila!” prohlásila se zuby přitisknutými k jeho kůži. Drahoušek si přitáhl její hlavu a rozesmál se do zcuchaných vlasů.
…
Ano, zasloužila! Protože včera večer bylo všechno na draka! Přijela pozdě. Drahoušek pak nemohl najít vývrtku a veškeré pokusy o otevření Savignonu byly tak komické, že nálada na milostné hrátky šla stranou. Drahouškův drahoušek potom ne a ne povstat. Občas se to stává v jeho věku... Diana umí podat v takové chvíli pomocnou ruku, nebo cokoli jiného ku prospěchu věci… Ale tentokrát to trvalo i na její trpělivý vkus dlouho a říkala si, že se tedy nebudou trápit, v klidu se vyspí a ráno bývá moudřejší večera… Usínala celá roztoužená.
…
Jenže ráno nebylo o mnoho moudřejší! Musela se hodně snažit, už to chtěla v jednu chvíli vzdát, ale dobře to dopadlo a nakonec to bylo přímo báječné! Vznášela se v ranním slunci až kamsi k bílým oblakům…
„Úááách!“ Svůj koktejl z endorfinu, oxytocinu a jiných vzácných látek si opravdu zasloužila!
Oblékala se před velkým zrcadlem. Drahoušek jí pomáhal zapnout korzet. Dával si načas, pozoroval jejich odraz a na závěr ji políbil za krk. Slastně se protáhla. Tohle tělo se dnes cítilo o dvacet let mladší. Kdo by se staral o věk?
„Nemůžu se tě nabažit, lásko!“ zašeptala.
„Ani já tebe.“ Drahoušek ji objal kolem pasu a dodal: „ Myslíš, že by nám tohle někdo věřil? V našem věku…?“
Dianino manželství se začalo trhat před rokem. Před rokem seznámila svého muže se svou kamarádkou, koordinátorkou pomoci tibetským dětem v indickém azylu a dnes toho litovala. I když…
O Evě dávno věděla, že má nejen široké srdce, ale i náruč. A budhistický soucit, kterým se tak často oháněla, je jen hezká nálepka ospravedlňující její nenasytnou… ehm, joni. Když Eva začala intenzivně soucítit s jejím manželem, poznala to na něm okamžitě podle nezaměnitelné vůně santalového dřeva, která Evu obklopuje. Ihned na něho zaútočila: „Tys mi přefik kamarádku!" „Diano, v našem věku už nemusíme kolem toho dělat takové scény, měli bychom se domluvit a věnovat se každý svým potřebám," odpověděl s takovým chladem v hlase, že jí zamrzla další slova v krku. V té době se seznámila s Drahouškem. Respektive s RNDr. Drahoslavem Vojtou, CSc. Přednášel krajinářství na univerzitě v Brně, byl o deset let starší než ona a měl usměvavé oči. Drahouškem se stal o pár měsíců později, když je pracovní záležitosti opět svedly dohromady.
…
„A co přechod?“ zeptal se gynekolog Diany těsně před tím, než ho požádala o další antikoncepci. Dnes dobrala poslední balení, takže bude potřebovat… Moment! Co to říkal? Přechod? Na její nechápavý výraz reagoval profesionálním chápavým úsměvem.
Zakabonila se a zavrčela: „Na to snad mám ještě čas, ne?“
„Měla byste se nad tím alespoň zamyslet, ve vašem věku,“ dodal s téměř omluvným tónem gynekolog. Blahosklonně přikývla. Jako že: můžu o tom popřemýšlet. Ale vnitřně ji to rozlítilo! Jakej přechod? Jakej věk? Je to blbost! Je jí pětačtyřicet. Nemá žádné příznaky. Cítí se lépe, nežli ve dvaceti! A má sex! Po strašně dlouhé době má spoustu sexu! Takže se potřebuje chránit. Protože jestli je něco trapnějšího než přechod, je to zbouchnutá ženská těsně před přechodem… Nadechla se a nasadila nacvičený a osvědčený výraz manažerky, která neopustí jednací místnost, dokud nedostane to, co chce! Ten recept!
…
„Úááách!” Diana se otřásala v dlouhé křeči a užívala si tu chvíli až do konce. Zhroutila se Drahouškovi na mohutný hrudník a oddychovala. Tělem se rozléval blahodárný koktejl hormonů, celá zmalátněla, ztěžkla, zkrásněla. Drahoušek zhluboka dýchal. Přitiskl rty k její krční tepně a měl chuť přisát se a udělat na její jemné kůži cucflek jako puberťák. Jen ona ho dokázala přenést přes propast času až k prapůvodním pudům, které z chlapce učiní muže. Bylo mu dvacet vedle ní. S ní. Pod ní…
„Tak tohle, tohle jsem si zasloužila!” prohlásila se zuby přitisknutými k jeho kůži. Drahoušek si přitáhl její hlavu a rozesmál se do zcuchaných vlasů.
…
Ano, zasloužila! Protože včera večer bylo všechno na draka! Přijela pozdě. Drahoušek pak nemohl najít vývrtku a veškeré pokusy o otevření Savignonu byly tak komické, že nálada na milostné hrátky šla stranou. Drahouškův drahoušek potom ne a ne povstat. Občas se to stává v jeho věku... Diana umí podat v takové chvíli pomocnou ruku, nebo cokoli jiného ku prospěchu věci… Ale tentokrát to trvalo i na její trpělivý vkus dlouho a říkala si, že se tedy nebudou trápit, v klidu se vyspí a ráno bývá moudřejší večera… Usínala celá roztoužená.
…
Jenže ráno nebylo o mnoho moudřejší! Musela se hodně snažit, už to chtěla v jednu chvíli vzdát, ale dobře to dopadlo a nakonec to bylo přímo báječné! Vznášela se v ranním slunci až kamsi k bílým oblakům…
„Úááách!“ Svůj koktejl z endorfinu, oxytocinu a jiných vzácných látek si opravdu zasloužila!
Oblékala se před velkým zrcadlem. Drahoušek jí pomáhal zapnout korzet. Dával si načas, pozoroval jejich odraz a na závěr ji políbil za krk. Slastně se protáhla. Tohle tělo se dnes cítilo o dvacet let mladší. Kdo by se staral o věk?
„Nemůžu se tě nabažit, lásko!“ zašeptala.
„Ani já tebe.“ Drahoušek ji objal kolem pasu a dodal: „ Myslíš, že by nám tohle někdo věřil? V našem věku…?“
Nataša publikuje své povídky na blogu Povídky z kabelky.
