28. září 2021

Jsem památný strom - napsal Jiří Wilson Němec

Jsem památný strom. Říkají to o mně. Prý pamatuju Žižku. Ale já, abych pravdu řekl, si to nepamatuju. Mám totiž sklerózu. To možná každý neví, ale i stromy můžou mít v míze toho Němčoura, co se menuje nějak na A.


Včera tady byla rodinka. Otec, matka, dvě děti, pes. Fotili se se mnou, dělali ty, jak se dnes moderně říká selfíčka... a jejich pes mě počůral. Nechali mi u kořenů hromadu odpadků. Pak přišly skauti a uklidili kolem mě. Mám v pase šest metrů a narvaný hřebíky s cedulema kudy kam. Já nikdy nikde nebyl, ale nestěžuju si.
Ve větvích mám asi pět hnízd a bydlící mi vyžvaní, co se kde děje. A denně do mě buší blbej strakapoud a myslí si, že vydoluje nějakýho červa. Ale já jsem už dávno odčervenej. Teda jestli si to dobře pamatuju. Jo a teď jsem si vzpomněl na toho husitu. Tak ten tu fakt asi nebyl. Nebo jo?