„Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás zase po roce vítám na školení z normy ISO 9001, kterou definujeme systém managementu jakosti …“
No, tě bůh, zase ten uspávač hadů a dvě hodiny koncentrované nudy. Nejzbytečnější a nejdelší dvě hodiny života. Kdyby mě spíš někdo vyškolil na to, jak se citlivě zbavit jezevce. Ta jeskyně jinak vypadá zajímavě a nadějně, i když ten vchod by to chtělo rozšířit. Nebyl to zrovna příjemný pocit, sunout se tam po zádech s rukama podél těla, centimetr po centimetru, pak otočit hlavu a vidět ta dvě svítící zvědavá očka.
A když jsem začal hystericky řvát „Jezevec, vytáhněte mě ven!!!“, ti dobráci venku se místo toho mohli potrhat smíchy. Ještě, že byl ten jezevec vyděšenější než já…
To si zařadím k historkám o zvířátkách hned vedle toho slanění přímo na nafouklou mršinu divočáka. Ty jo, to je snad poprvé, co jsem si na to vzpomněl a nechce se mi zvracet. Aspoň že u nás nejsou medvědi, ten slovinský jeskyňář dopadl o poznání hůř.
„Kapitola 4.3., určení rozsahu systému. Systém je představován souborem požadavků norem ČSN ISO…“
Huš, nelez mi do vzpomínek! Stejně jsou ty naše jeskyně malé, ale bezpečné. Člověk se v nich neutopí, většinou ani neztratí. Pravda, občas je tam trochu oxidu uhličitého, ale i při dvouprocentní koncentraci se dá v jeskyni přežít. A když ne, tak otrava oxidem uhličitým je prý jedna z nejpříjemnějších smrtí. Rozhodně lepší, než když začne člověka pomalu drtit takový pěkný tunový balvan. Chudák Libor…
Tedy, to školení má tak depresivní atmosféru, že se u něj nedá myslet na nic pěkného.
To si zařadím k historkám o zvířátkách hned vedle toho slanění přímo na nafouklou mršinu divočáka. Ty jo, to je snad poprvé, co jsem si na to vzpomněl a nechce se mi zvracet. Aspoň že u nás nejsou medvědi, ten slovinský jeskyňář dopadl o poznání hůř.
„Kapitola 4.3., určení rozsahu systému. Systém je představován souborem požadavků norem ČSN ISO…“
Huš, nelez mi do vzpomínek! Stejně jsou ty naše jeskyně malé, ale bezpečné. Člověk se v nich neutopí, většinou ani neztratí. Pravda, občas je tam trochu oxidu uhličitého, ale i při dvouprocentní koncentraci se dá v jeskyni přežít. A když ne, tak otrava oxidem uhličitým je prý jedna z nejpříjemnějších smrtí. Rozhodně lepší, než když začne člověka pomalu drtit takový pěkný tunový balvan. Chudák Libor…
Tedy, to školení má tak depresivní atmosféru, že se u něj nedá myslet na nic pěkného.
