„Policie ČR, otevřete," ozve se do domácího telefonu.
Proč? Co se děje? Začínám se trochu bát.
Náhle se v telefonu ozve známý hlas: „Leni, to jsem já, manželka pana Šebesty hlásila pokus o skok z okna, proto ta policie. Teď nebere telefon a nemají tu zvonek."
Okamžitě otvírám.
Šebestovi bydlí v pátém patře jako já, počkám na Vás. Ještě v noční košili vykukuju ze dveří a ukazuji, kde bydlí.
Zavřu, jdu si uvařit kávu a připadám si jak v americké krimiseriálu.
Večer zvonek: "Leni, to jsem zase já… doufám, že máš na sobě stále tu noční košili co ráno."
Původní verze
Před 10 lety jsem se seznámila s klukem ze záchranky. Byli jsme na kávě a na večeři. Měli jsme si co říct a bylo to fajn. Domluvili jsme si další den rande v sobotu po práci. V soboru v 8:00 ráno někdo zvoní dole u dveří. Policie České republiky, otevřete a pusťte nás dovnitř. „Proč, co se děje?" ptám se do domácího telefonu.
Policisté zvyšují hlas a já se začínám trochu bát.
Náhle se v telefonu ozval kluk ze záchranky. Leni, to jsem já, jedem za panem Šebestou, nemá tu zvonek a manželka nebere telefon, pusť nás prosím dovnitř. Nevěřila jsem co se děje, ale pochopila jsem. Pan Šebesta bydlí u mě na patře, pojďte dovnitř do pátého, počkám tu na vás a ukážu vám.
Ještě v pyžamu jsem vykoukla z bytu a říkala jsem si, že tohle nevymyslíš. Výjezd zrovna ke mně, kluk se kterým mám večer rande.
Večer zvonek: "Leni, to jsem zase já… doufám, že máš na sobě stále tu noční košili co ráno."
Původní verze
Před 10 lety jsem se seznámila s klukem ze záchranky. Byli jsme na kávě a na večeři. Měli jsme si co říct a bylo to fajn. Domluvili jsme si další den rande v sobotu po práci. V soboru v 8:00 ráno někdo zvoní dole u dveří. Policie České republiky, otevřete a pusťte nás dovnitř. „Proč, co se děje?" ptám se do domácího telefonu.
Policisté zvyšují hlas a já se začínám trochu bát.
Náhle se v telefonu ozval kluk ze záchranky. Leni, to jsem já, jedem za panem Šebestou, nemá tu zvonek a manželka nebere telefon, pusť nás prosím dovnitř. Nevěřila jsem co se děje, ale pochopila jsem. Pan Šebesta bydlí u mě na patře, pojďte dovnitř do pátého, počkám tu na vás a ukážu vám.
Ještě v pyžamu jsem vykoukla z bytu a říkala jsem si, že tohle nevymyslíš. Výjezd zrovna ke mně, kluk se kterým mám večer rande.
Večer přišel a říkal, že to oblečení ráno bylo lepší. Jo. a jmenuje se Jirka a byli jsme 2 roky spolu. Pana Šebestu zachránili.
