Potápění v korálovém útesu je jako pohádka, kterou jsem ještě nečetl, ale vím, že existuje. (Marek Drbohlav)
Eiffelova věž je jako elegantní dáma stojící osamoceně na tanečním parketu. (Martin Paruch)
Eiffelova věž je jako stará dáma, která si za celý život zvykla mít veškerou pozornost jenom pro sebe. (Jan Styblík)
Eiffelova věž je jako starší bratr Petřínské rozhledny, jenom jsem po ní nikdy nešel. (Marek Drbohlav)
Chorvatské pláže působí dojmem lidského mraveniště. (Martin Paruch)
Chorvatské pláže mohou být jako splněný sen, ale taky noční můra. (Jan Styblík)
Chorvatské pláže vypadají jako kamenolom, všude jsou roztroušené šutry. (Marek Drbohlav)
Římské Koloseum vypadá jako jeviště absurdních her. (Martin Paruch)
Římské koloseum působí jako pomník sousloví „chléb a hry“. (Jan Styblík)
Římské koloseum působí působivě, až tak, že donutí člověka zastavit se a přenést se do jiného Času. (Marek Drbohlav)
Pohled do Grand Canyonu je jako pohled z rozhledny, vysoký a daleký. (Marek Drbohlav)
Pohled do Grand Canyonu je jako zážitek z jiné planety. (Martin Paruch)
Pohled do Grand Canyonu je jako náhled na „velikost lidstva“ z naprosto jiné dimenze. (Jan Styblík)
Hra Říp je pro Čechy symbolem rodinného výletu. (Martin Paruch)
Hora Říp je pro Čechy jako maják, který, když jdeš kolem nelze pohledem minout. (Marek Drbohlav)
Setkání s chudobou v Indii je jako jiný Svět, o kterém nelze nic povědět, protože nemáme tuto zkušenost. (Marek Drbohlav)
Setkání s chudobou v Indii je jako připomínka, že „starosti běžného života“ mohou mít bezpočet podob. (Jan Styblík)
Španělské býčí zápasy jsou jako symbol lidského ega a touhy podrobit si přírodu. (Jan Styblík)
Španělské býčí zápasy jsou jako pohybovat se na římse, člověk se ocitá mezi životem a smrtí. (Marek Drbohlav)
Cesta k protinožcům je jako jít po lehké stezce, stačí otočit hlavou dolů a dívat se na Globus. (Marek Drbohlav)
Cesta k protinožcům je jako cesta do dávných dob, kdy lidé ještě vnímali svůj vztah k zemi a přírodě zcela jiným způsobem. (Jan Styblík)
Úplněk nad Berounkou je jako návrat do Ladovy pohádky. (Jan Styblík)
Úplněk na Berounkou je jako pohled do zrcadla Času, kolik úplňků jsem spatřil? (Marek Drbohlav)
