Mezi zavěšenými kolíčky
pozoruji tajně
Tvé kotníčky.
Ležím nedaleko v trávě s výhledem na tvou zahrádku.
S myšlenkou Amundsena na dobytí jižního pólu.
V duchu si kreslím odvážnou pohádku.
Pro případ, že bychom byli spolu.
V mých představách cítím, jak třeme si nohu o nohu.
Tiše Ti šeptám do ucha:
„Jsi lahodná jako lžička nejsladšího tvarohu.“
Mezi zavěšenými kolíčky
výdech-nádech.
Pozoruji tajně
Tvůj pěkný zadek.