Mezi drůbeží na statku zvlášť vynikal jeden kačer. Už jako úplné mrně se od ostatních lišil dokonalou krásou. Byl největší, zobák úžasně plochý, nožky pevné, a když se na nich kolébal k rybníku, působil prostě božsky. Hebké peří báječně opalizovalo v paprscích slunce, takže vyhlížel jako blyštivý diamant. Věděl to, a byl na sebe náramně pyšný.
Všechny kachny omdlévaly, sotva zahlédly, jak se rozvaluje na trávě, všechny se vtíraly do jeho přízně a žadonily, byť o jediný jeho pohled. Měly to ale u něj holky marné. „Takovejch hloupejch venkovskejch kačen, jako jste vy, můžu mít na každým brku deset. Já si ale počkám na modelku. Jen ta mě bude hodna...“
Zálibně se prohlížel v kaluži a největší potěšení měl z toho, jak ostatní kačeři při pohledu na něj zahanbeně odvracejí hlavy.
Jednou se už od samého rána opět povýšeně promenoval kolem domu a jen se před ostatními, jak bylo jeho zvykem, naparoval a předváděl. Přitom si povídal sám pro sebe: „Jsem nejkrásnější, jsem nejúžasnější kačer na celém světě. Jsem dokonalý, nikdo se mi nevyrovná. Jednou se určitě stanu králem všech kachen. Co kachen… Všeho vodního ptactva!“
Slunce se začalo pomalinku naklánět k západu. Na dvůr vyšla zasmušilá selka. Před chvilkou se jim na návštěvu nečekaně ohlásila teta.
„Co mám dělat?“ přemítala. Lednice po včerejšku vymetená, ve špajzu sotva pár brambor. Rozhlédla se po hemžící se drůbeži. Oči se zastavily na vypaseném kačerovi, který se právě kousek od zápraží legračně nakrucoval.
„Pěknej jsi, moc pěknej. Vypasenej, pro drahou tetičku tak akorát...“ pomyslela si a vrátila se pro nůž.
Když večer zaparkoval u domovních vrátek luxusní automobil, uvítala tetičku už ve dveřích líbezná vůně pečeného kachního masa na medu.
Poučení: Nechval dne před večeří.
O pyšném kačerovi – napsala Jaroslava Rymešová
verze II.
Jednoho jara se ve velkém, slámou vystlaném koši vylíhla káčata. Mezi nimi jedno zvlášť pěkné. Žádný oškliveček, naopak. Už jako úplné mrně se od ostatních lišil dokonalou krásou. Byl největší, nejsilnější, zobák měl úžasně plochý, nožky jasně žluté, a když se na nich kolébal k rybníku, působil prostě božsky.
Jak rostl a začal se vybarvovat, jeho hebké peří báječně opalizovalo v paprscích slunce, takže vyhlížel jako blyštivý diamant. Věděl to a byl na sebe náramně pyšný.
Všechny kachny omdlévaly, sotva zahlédly, jak se rozvážně batolí k rybníku. Všechny se vtíraly do jeho přízně a žadonily, byť o jediný jeho pohled. Měly to ale u něj holky marné. Žádná nebyla hodna jeho vznešenosti, žádná nedosahovala jeho úrovně.
„Takových hloupých venkovských kačen, jako jste vy, můžu mít na každým brku deset. Já si ale počkám na modelku, která mě bude hodna...“
Zálibně se prohlížel v každé kaluži a největší potěšení měl z toho, jak ostatní kačeři při pohledu na něj zahanbeně odvracejí hlavy a klidí se do ústraní. Z pěkného káčátka tak na tom malém dvorku vyrostl nádherný kačer.
Jednou se od samého rána opět povýšeně promenoval kolem domu a neminul jedinou vodní hladinu, aby se v ní neprohlížel, nenaparoval a nepovídal si přitom sám pro sebe: „Jsem nejkrásnější, jsem nejúžasnější kačer na celém světě. Jsem dokonalý model, kterému se nikdo nevyrovná. Jednou se určitě stanu králem všech kachen. Co kachen… Všeho vodního ptactva!“ snil.
Slunce se začalo pomalinku naklánět k západu. Na dvůr vyšla zasmušilá selka. Před chvilkou jí na mobil cinkla SMS. Na návštěvu se jim nečekaně ohlásila teta.
„Co mám dělat? Baba jedna, aby ji čert vzal. Ozve se vždycky, když se to nejmíň hodí. Lednice po včerejšku vymetená, ve špajzu sotva pár brambor. A ona se rozhodne právě teď přijet. Je zkrátka stará a dost otravná, ale na druhou stranu...“ přemítala, „...je hodně bohatá. Mohla by, škatule jedna, na nás pamatovat v závěti.“ Rozhlédla se po hemžící se drůbeži. Oči se jí zastavily na vypaseném kačerovi, který se právě kousek od zápraží legračně nakrucoval.
„Pěknej jsi, moc pěknej. Vypasenej, pro drahou tetičku tak akorát...“ pomyslela si a vrátila se pro nůž.
Když večer elegantně zaparkoval u domovních vrátek naleštěný mercedes, uvítala tetičku už ve dveřích líbezná vůně pečeného kachního masa na medu.
Ponaučení: Nechval dne před večeří
