„Tak kdo je na řadě? Nejdřív - kdo jde na odběr krve?“
První se hrne ten nejvyšší: „Dobrý den, já jsem Dlouhý a mám špatné žíly.“
„To se dalo při pondělku čekat, zrovna ten první mě rozhodí, a pak už nenaberu nikoho,“ brblám v duchu. Ale na mě si nepřijde, pár pleskanců přes ruku a už to teče.
„To se dalo při pondělku čekat, zrovna ten první mě rozhodí, a pak už nenaberu nikoho,“ brblám v duchu. Ale na mě si nepřijde, pár pleskanců přes ruku a už to teče.
Druhý váhavě vchází tlusťoch:
„Dobrý den, Široký, jméno mé. Mně jde hrozně špatně nabrat krev, nejsem nejštíhlejší, to zase bude. Posledně jsem měl od vaší kolegyně modřinu až k zápěstí…“ nechávám ho drmolit a řádně mu zatáhnu škrtidlo. Než si stačil postěžovat na personál v nemocnici, už jsem to měla.
„A pan Bystrozraký jako bonbónek nakonec,“ snažím se žertovat a nenápadně přitom strkám ze dveří pana Širokého. Rozmachuje rukama tak, že se rukávem zahákl do věšáku a nemůže ze dveří.
Pan Bystrozraký rozpačitě utírá brýle: „Vy si mě pamatujete od posledně, jak jsem tady omdlel. To mě mrzí, ale dneska bych si radši lehl na lehátko, ať se tady zase neskácím,“ snaží se protlačit vedle pana Širokého, který stále zápasí s věšákem, a málem porazí stojan se zkumavkami.
Do nastalé skrumáže ještě přichází doktor:
„To ještě nejsou hotové odběry? Už jsem chtěl začít ordinovat, tobě to dneska trvá!“
No, to mi fakt chybělo, tahle trocha povzbuzení.
„To ještě nejsou hotové odběry? Už jsem chtěl začít ordinovat, tobě to dneska trvá!“
No, to mi fakt chybělo, tahle trocha povzbuzení.
Jednou rukou držím zkumavky, druhou se snažím vyprostit pana Širokého.
„V čekárně vidím ještě pana Dlouhého, ten vám pomůže. Pracujeme všichni v jednom podniku tady se Širokým,“ volá pan Bystrozraký. Ale to už se sune dlouhá paže z čekárny a vysvobozuje z věšáku pana Širokého, který jako by se samým rozčilením ještě víc nafoukl a nemůže se vejít do dveří.
„V čekárně vidím ještě pana Dlouhého, ten vám pomůže. Pracujeme všichni v jednom podniku tady se Širokým,“ volá pan Bystrozraký. Ale to už se sune dlouhá paže z čekárny a vysvobozuje z věšáku pana Širokého, který jako by se samým rozčilením ještě víc nafoukl a nemůže se vejít do dveří.
„Dneska to šlo jako po másle,“ libuje si pan Bystrozraký, „vidím, že už jede autobus, tak honem!“ Konečně se mu daří vystrkat pana Širokého ze dveří a trojice pospíchá na zastávku.
„Takže teď už nám může začít další pohádkový týden,“ konečně se usměje doktor. „Tak mi sem někoho šoupni, v čekárně jsem viděl paní Šípkovou.“
Úkol: Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem… Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Bližší zadání zde.
„Takže teď už nám může začít další pohádkový týden,“ konečně se usměje doktor. „Tak mi sem někoho šoupni, v čekárně jsem viděl paní Šípkovou.“
Úkol: Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem… Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Bližší zadání zde.
