„Adame, Adámku, pojď ke mně blíž. Sáhni na mou hruď, jak mi buší srdce – slyšíš?“
Ale Adam se jenom červenal, že i to jablko by mu mohlo závidět.
Oproti tomu Lucifer, který byl andělem světlonošem, se nemohl na Lilith vynadívat. Tajně ji všude sledoval a záře z jeho lucerny zvýrazňovala její krásu.
Lilith o jeho přízni jako každá správná žena samozřejmě věděla, nicméně dělala jako by nic. A po čase jí došla trpělivost, nesmělého Adama nechala svému osudu a s milým Luciferem utekla z ráje, aby se mohla oddávat tomu, po čem tolik toužila.
„Bože, ona mi utekla, co mám dělat?“ fňukal Adam.
„Adame, ty troubo, vzmuž se! To jsi chlap? Vždyť tys ji vlastně vyhnal!“ kroutil hlavou Bůh.
„Dávám ti poslední šanci. Vyrobím ti druhou ženu, ale běda ti, jestli ji zase vyženeš.“
A tak Bůh vyrobil z Adamova žebra Evu a z ráje je pak vyhnal oba.
Poučení: Všichni chybujeme, dokonce i Bůh.
