Stará paní držela za ruku malého chlapce a opatrně scházela po drolícím se schodišti. Na první pohled nebylo zřejmé, kdo vede koho. Když jim jejich průvodce s námahou otevřel rozklížené hlavní dveře, zpevněné prkny přibitými křížem, rozšířily se její bledě modré oči úžasem. Do nosů je udeřil zápach plísně a zmaru. Z bývalé šatny, která byla hájemstvím šatnářky Libušky, zbyl jen výklenek s vlhkými mapami na zdech. Dřevěné věšáky a pult zřejmě skončily v něčí dílně nebo na podpal. Vzpomněla si na nespočetná kafíčka z cibuláku, která spolu vypily, a vzpomněla si i na to, jak Libuščino jméno po letech našla v Cibulkových seznamech. A uvědomila si, že dnešek nebude snadný.
Dříve než divadlo ustoupí plánům developerů, chtěla radnice udělat několik snímků slavné rodačky v její bývalé šatně. Nikdo však nepovažoval za nutné ji připravit na to, co ji čeká. Otvorem po dveřích zahlédla žluté obkladačky okolo vytrhaných umyvadel. Vzpomněla si, jak se tehdy zatočily těsně před tím, než omdlela. Mladičká Julie a prvorepublikový dýchavičný Romeo. První potrat a první klepy, první pohoršené soudružky ze sboru a první soudruzi s pochopením. Rysy krásného obličeje, připomínajícího sušenou květinu, ztvrdly. Dítě ji zatahalo za rukáv, a když na ně pohlédla, honem se usmála. Malý obličejík odrážel ten její jako zrcadélko a vyděšený výraz se rychle přeskupil do úsměvu. Vešli do velkého sálu, kde pozlacené ozdoby lóží odrážely měkké světlo křišťálových lustrů. Vzpomínka byla tak silná, že na okamžik nechápala, co vidí. Po lustrech zbyly jen háky na oprýskaném stropě a uprostřed jeviště zela velká díra v místech, kde umírala pro svého Romea. Původní barva polstrování velkých sametových sedaček nešla ani při sebevětší snaze určit. A přesto její oči hned našly sedadlo, kde sedával její budoucí manžel. Trpělivě, inscenaci za inscenací a rok za rokem. Náhoda je pak jednou svedla v čekárně u lékaře. A osud jí pak ještě jednou podal pomocnou ruku v podobě malé dětské ručičky. Za půl roku zmizela z divadla i z města.
„Už se radši půjdeme vyfotit, máma vaří oběd,“ usmála se na chlapce. Rozhlédla se ještě jednou kolem sebe a pochopila, že nad budovou, plnou hořkosladkých vzpomínek, vyhrála.
Zadání:
Napište příběh - popis divadla, které čeká demolice, očima starého herce/herečky, který se prochází již zavřenou budovou. Vrátil do města, kde žil jako mladý a v tomto divadle začínal hrát. Zapojte všechny smysly a emoce, využijte přímé řeči či monology, akce. Cihličky spolupracují, mísí se a klidně přebírají funkci jiné cihly, pohrajte si s tím J.
Jako pomocníka pro představu, v jakém stavu divadlo je, posílám výtah z technické zprávy z praxe, kde se to hemží trpným rodem ;-). Budu ráda, když pro praskliny, zatékající vodu, korozi či propadlé jeviště najdete nějaký hezký příměr či metaforu.
VÝTAH Z TECHNICKÉ ZPRÁVY:
Při běžné technické prohlídce objektu bylo zjištěno, že některé stávající konstrukce a prvky stavby vykazují technické poruchy a chyby:
Konstrukce plochých střech jsou za hranicí životnosti, do střech místy zatéká.
Konstrukce podlah jsou lokálně propadlé, narušené, rozpraskané. Jedná se zejména o prostory schodiště hlavního sálu, chodby v zázemí hlavního sálu, prostory zázemí účinkujících.
Konstrukce příček byly staticky narušeny výše uvedenými poklesy podlah. Bylo zjištěno množství tahových trhlin a prasklin, v některých částech značného rozsahu.
Konstrukce jeviště – Bylo zjištěno, že dřevěná konstrukce jeviště vykazuje lokálně statický kolaps nosných částí. Dá se předpokládat, že kombinací zateklé a kondenzované vlhkosti došlo k rozpadu částí dřevěné konstrukce jeviště.
Stávající konstrukce vstupních dveří do objektu jsou ve zcela nevyhovujícím stavu. Z pohledu tepelně technické zcela nevyhovují současným požadavkům, z pohledu mechanického jsou dveře zkorodované, zkroucené a se špatně fungujícími zámky. Skleněné výplně nesplňují bezpečnostní požadavky a tepelně technické požadavky.
Stávající okna jsou ocelová s dvojsklem v hliníkovém zasklívacím rámu. Okna jsou ve zcela nevyhovujícím technickém stavu. Konstrukce jsou napadeny korozí, mají nevhodné tepelně technické vlastnosti a nefunkční otvírání.
Jako pomocníka pro představu, v jakém stavu divadlo je, posílám výtah z technické zprávy z praxe, kde se to hemží trpným rodem ;-). Budu ráda, když pro praskliny, zatékající vodu, korozi či propadlé jeviště najdete nějaký hezký příměr či metaforu.
VÝTAH Z TECHNICKÉ ZPRÁVY:
Při běžné technické prohlídce objektu bylo zjištěno, že některé stávající konstrukce a prvky stavby vykazují technické poruchy a chyby:
Konstrukce plochých střech jsou za hranicí životnosti, do střech místy zatéká.
Konstrukce podlah jsou lokálně propadlé, narušené, rozpraskané. Jedná se zejména o prostory schodiště hlavního sálu, chodby v zázemí hlavního sálu, prostory zázemí účinkujících.
Konstrukce příček byly staticky narušeny výše uvedenými poklesy podlah. Bylo zjištěno množství tahových trhlin a prasklin, v některých částech značného rozsahu.
Konstrukce jeviště – Bylo zjištěno, že dřevěná konstrukce jeviště vykazuje lokálně statický kolaps nosných částí. Dá se předpokládat, že kombinací zateklé a kondenzované vlhkosti došlo k rozpadu částí dřevěné konstrukce jeviště.
Stávající konstrukce vstupních dveří do objektu jsou ve zcela nevyhovujícím stavu. Z pohledu tepelně technické zcela nevyhovují současným požadavkům, z pohledu mechanického jsou dveře zkorodované, zkroucené a se špatně fungujícími zámky. Skleněné výplně nesplňují bezpečnostní požadavky a tepelně technické požadavky.
Stávající okna jsou ocelová s dvojsklem v hliníkovém zasklívacím rámu. Okna jsou ve zcela nevyhovujícím technickém stavu. Konstrukce jsou napadeny korozí, mají nevhodné tepelně technické vlastnosti a nefunkční otvírání.
