Z nějakého důvodu ti to ale nevadilo. Nebál ses, ani jsi nezačal zmatkovat. Srdce ti vytrvale bilo ve stejném rytmu, dýchal jsi zhluboka. Celé ti to připadalo jako sen, jako by ti někdo něco vzal.
Neležel jsi v posteli dlouho, ale když ses posadil, na okenní skla ťukal déšť. Postavil ses a přišel k oknu. V tvé hlavě bylo prázdno; ani jedna, jediná myšlenka.
Neležel jsi v posteli dlouho, ale když ses posadil, na okenní skla ťukal déšť. Postavil ses a přišel k oknu. V tvé hlavě bylo prázdno; ani jedna, jediná myšlenka.
Tvé prsty se sotva dotkly kliky okna a ono se samo otevřelo, aby se déšť dostal dovnitř. Nevěděl jsi proč. Nechtěl jsi to vědět.
„Kap, kap, kapity kap.“
„Kap, kap, kapity kap.“
Poznal jsi svůj hlas, když na tebe dopadaly studené slzy deště. Ten hlas, tak známý, a přesto tak cizí, nezněl tak, jak sis pamatoval. Nevěděl si, kdo to skrze tebe mluvil. Ani jsi nedokázal říct, co se kolem tebe děje. Nedovedl jsi to ovládat. Vůbec nic.
Tvá hlava se sama rozhlížela po chalupě někde uprostřed lesů. Tvé nohy samy chodily po světnici. Tvé rty neustále dokola opakovaly" "Kap, kap, kapity kap."
Tvá hlava se sama rozhlížela po chalupě někde uprostřed lesů. Tvé nohy samy chodily po světnici. Tvé rty neustále dokola opakovaly" "Kap, kap, kapity kap."
Jediné, co zůstávalo nečinné, byla tvá mysl. Byl jsi pouhá skořápka. Prázdná napodobenina tvora, který byl možná kdysi člověkem. Ale tobě to nevadilo. Tobě už nemohlo vadit vůbec nic, protože…
Kap, kap, kapity kap.
Zadání: Dopište příběh v DU-formě, který začíná Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel jsi oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den.
Kap, kap, kapity kap.
Zadání: Dopište příběh v DU-formě, který začíná Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel jsi oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den.
