Reklamace brýlí – napsala Irena Lahodná

,,Edo, už jsme tady?

No jasně, tři schody, jeden, dva, tři, nejsem blbá.
Dobrý den, já jsem vaše zákaznice z Brandejsa... dělali jste mi brejle...
... jo on tu nikdo není... tak já počkám...
Už?
Dobrý den, tak jsme tady. Jste říkali, že ty brejle budu mít do smrti, a tady jsou. Jedinej, kdo tady musí ve svejch osmdesáti všecko vydržet, jsem já...
No já vim, že vypadám dobře, akorát se o tom nemůžu přesvědčit, protože se už dost dlouho pořádně nevidim.
Můžete mi to spravit na počkání?
Tohle je Eda. Dneska ho mám místo vodícího psa. Je moc hodnej.
Edíku, pomoz, obroučky jsou v tom bílým sáčku a skla v kapesníku v zadní kapse těch černejch kalhot.
Teda doufám, že mám na sobě černý kalhoty a bílý sáčko. Oblíkala jsem se po hmatu.
Tak tady to máte. Jsou na maděru, že? Rozsedla jsem si je při pěti Tibeťanech.
Ne, mladej pane, to nemá se sexem ani s tantrou nic společnýho. Já ostatně taky ne.
Mě úplně stačí k blaženosti, když si dám ráno s Edou k snídani kafe a koblížek."

Zadání:
Vymyslete si postavu, o které musíte vědět všechno. Vaše postava jde reklamovat brýle do optiky. Napište monolog – hovoří jen postava zákazníka (prodavače neslyšíme). Během hovoru musí na sebe během  prozradit:
co ráno snídala, kde bydlí, co má v kapse, jaká je její nejoblíbenější píseň a kdy měla první či poslední sex.