Saxana – napsal Stanislav Kozubek

To byl v práci zase den, teda. Ještě, že už jsem doma a můžu se jít vyvětrat. Na očistu duše není nic lepšího, než sednout na kolo a vyrazit pryč z Prahy. Šlapu si podél Vltavy a začínám třídit myšlenky, nahromaděné z celého dne.

To snad ne? Mám snad vlčí mlhu? Dívka na koštěti? Přiletí vedle mě a pozdraví mě jménem. 

To mi to kolo od pracovního stresu moc nepomohlo, když mám ještě ke všemu halucinace, pomyslím si. Abych je rozptýlil, zakřičím jakoby nic: „Ahoj Saxano! Co tady děláš?“
„Ále, dostala jsem 300 let po škole, tak jsem zdrhla k vám do světa lidí a ty jsi první, se kterým se dá za letu normálně mluvit. Chodci jsou na mě moc pomalí a lidi v autech mají zavřená okna.“
„Saxano, dnes jsem měl fakt těžkej den. Myslel jsem, že to vyjedu jízdou na kole, ale furt mě bolí nohy. Když už jsi tady, nemohla bys nějak zařídit, aby mě přestaly bolet?“
„Jasně, bez problému. Dexemplo noho bezbolest!“
„No to snad ne, já chtěl, aby mě nebolely nohy. Myslíš, že když teď mám tři nohy, tak to bude lepší? Už chápu, proč jsi dostala tolik let po škole…“

Úkol: Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem… Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Bližší zadání zde.