Dáma a král - napsala Míša Štěpánka Sedláčková

Foto: Pinterest

Tu hru už hráli mnohokrát. Podle pravidel. Hra se proměňovala podle toho, kdo byl právě na tahu. Ale pravidla byla stále stejná. 

Jednou si král chtěl opět zahrát. Naklonil se k dámě: „Rád bych vás pozval ke společné hře, má milá.“
Dámu už ale nebavilo hrát podle stejných pravidel. Narovnala se, aby na krále dobře viděla a otázala se: „Co z toho dáma bude mít, když bude souhlasit?“
Král se sebevědomě usmál: „Královskou hru jako vždy přece.“
Dáma lehce naklonila hlavu a měkce řekla: „Ale to už dámě nestačí. Dáma chce víc.“
Upřeně se na krále zadívala. Ten se pokusil hrát podle zavedených pravidel: „Co dostane král, když dámě vyhoví?“

Dáma se jen lehce pousmála:

„Král bude mít společnost dámy. Každý ví, že bez ní se hrát nedá.“