 |
| Aniččino vánoční cukroví |
„Mně už pekla Bětina prababička, zato ty jsi nějakej novej,“ podivuje se rohlíček.
„No právě,“ naparuje se košíček, „recept na mě našla na internetu, tak mě musela hned vyzkoušet, zatímco tebe peče jenom z povinnosti, aby neurazila mámu.“
„Tak se hned nečerti. A kdo to kdy viděl, aby byl karamel slanej?“
„Jsi ze starý školy, vanilka, cukr, ořechy, na nic víc se nezmůžeš,“ pokračuje košíček.
„Říkejte si, co chcete, kamarádi, stejně jako první vždycky zmizím já,“ uchichtne se poslední vosí hnízdo mizící v útrobách postaršího mlsouna.
Poučení: Když se dva perou, třetí se žere.
