 |
| Zdroj: Emingerová: Kouzlo psaní knih |
Wikipedie říká, že člověk rozumný (Homo sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.
To v podstatě jinými slovy popisuje totéž, co objevili staří Řekové – že člověk je to, co si o sobě myslí, co si myslí o něm ti druzí, co dělá a čeho se domůže. Čím více získá bohatství, tím je lepší člověk – pokud ho získá poctivě.
Židé doplňují další rozměr – jak daleko má od srdce ke kapse a od kapsy k srdci a jak dlouho se dokáže hněvat. Křesťané dále přidávají rozměr odpuštění.
Důležité ale je, aby autor v každém svém psaní objevil o člověku něco nového. Každý autor je tak trochu filozof.
Spisovatel není člověk, který píše, ale ten, který postihne typické rysy či postavy své doby =>Don Quijote –prototyp věčného snílka, Gogolovy Mrtvé duše – charakter podvodné společnosti, kde lidé nehrají žádnou roli a hlavní je, co rozhodne vrchnost, Kafka – předpověděl dobu, ačkoli sám nedopsal jediný román – Proces sestavil Max Brod z jeho fragmentů – objevil, že všechny instituce, které člověk vymyslel, aby mu sloužily, se nakonec obrátí proti němu.
Pokud najdeme typ člověka své doby, jsme spisovatelé bez ohledu na to, jestli jsme dobří stylisté či nikoli.
(Zdroj: Kouzlo psaní knih – str.4-7; wikipedie)
Témata dnešní doby:
Důležité ale je, aby autor v každém svém psaní objevil o člověku něco nového. Každý autor je tak trochu filozof.
Spisovatel není člověk, který píše, ale ten, který postihne typické rysy či postavy své doby =>Don Quijote –prototyp věčného snílka, Gogolovy Mrtvé duše – charakter podvodné společnosti, kde lidé nehrají žádnou roli a hlavní je, co rozhodne vrchnost, Kafka – předpověděl dobu, ačkoli sám nedopsal jediný román – Proces sestavil Max Brod z jeho fragmentů – objevil, že všechny instituce, které člověk vymyslel, aby mu sloužily, se nakonec obrátí proti němu.
Pokud najdeme typ člověka své doby, jsme spisovatelé bez ohledu na to, jestli jsme dobří stylisté či nikoli.
Číst Kafku znamená číst o hrdinech naší doby – o utlačených, postižených úzkostí z budoucnosti, z hrůzy, co člověk může udělat člověku, nemožnost dosáhnout spravedlnosti. Kafka umně balancuje na hraně mezi humorem a tragédií (bizarní proměna člověka v brouka spolu s úředním jazykem vytváří zvláštní napětí). Na něm pak v roce 1949 Orwell postavil svůj román 1984, kde předpověděl velkého bratra a absurdity komunismu.
Důležitá pro nějaký posun, změnu, bývá mezní situace. Ta nastává, když přijde něco drastického, hluboká ztráta či neštěstí, které rozbije náš svět. V takové chvíli se setkáme se smrtí (tělesnou či duševní) a může se po opuštění egoistické mysli zrodit náš nový svět. To nejhorší, co nás v životě potkalo, se může s odstupem času stát tím nejlepším, co nás kdy potkalo. Ne nadarmo existují rčení „co tě nezabije, to tě posílí“, „všechno zlé je k něčemu dobré“… Vždy záleží na úhlu pohledu.
Staří Řekové tvrdili, že člověka určuje dobro a zlo. Aristoteles podle toho ve své Poetice (kterou mimochodem Lustig považuje za základ) rozdělil literární žánry na tragédii a komedii
• Tragédie – věci horší než zlé = neštěstí, které lidi potká, aniž si ho zaslouží, proto hrdinu litujeme, zároveň se bojíme, aby totéž nepotkalo nás
• Komedie – legrace, která neubližuje, laskavý posměch; část věnovaná komedii se nedochovala
• dle filmařů je humor otázkou vzdálenosti – uklouznutí na banánové slupce z dálky je legrace x zblízka vidět ublížení k smíchu není Shakespeare později spojil oba žánry a vznikla
• Tragikomedie – smutný příběh, kdy není zřejmé, jestli se smát nebo brečet (Chaplin)
Další rozměr do literatury vnesl Čechov, který tvrdil, že člověka neurčuje jen dobro a zlo, ale i jeho postavení – př. Tlustý a tenký – 2 kamarádi od dětství se 20 let nevidí, pak jeden potřebuje razítko od druhého, vysoce postaveného => poklonkuje mu, chce být jeho kamarádem stále, vidí společenskou propast; přitom ten výše postavený je z toho nešťastný a chtěl by, aby to bylo jako dřív (už není kamarád z dětství, ale gubernátor/manažer…). Postavení určuje, kdo s kým jak jedná – Jandák, když byl ministrem, neodpověděl Lustigovi na dopis (přidělení peněz na festival) – Jandák už nebyl srandistou, který se omylem stal ministrem, on byl opravdu tím ministrem…
5 témat literatury – jednotlivých či v kombinaci
• Láska – to nejvíc lidi zajímá, nikdo o tom nic neví, proto o ní spisovatelé rádi píší
• Moc a manipulace
• Hybris – znamená překročení - člověk se chová jako bůh, je namyšlený, myslí si, že může vše a je za to pak potrestán
• Zločin
• Trest
Otázka krásy
Platon tvrdil, že co je krásné, je dobré a co je dobré, je krásné. S tím nesouhlasil Dostojevský, který tvrdil, že existuje ďábelská krása, která je plná ošklivosti a hanebnosti=>záleží na úhlu pohledu… Arnošt Lustig popisoval, že jel za války kolem Kralup, kde Američané v noci vybombardovali fabriku na umělý benzin. „Továrna hořela a bylo to krásný. Dekadentní. Žid koukal, jak hoří německá fabrika.“ Měl radost, než si uvědomil, že tam hoří taky děti a maminky. „Bylo to krásný a zároveň to obsahovalo hnus a hrůzu.“
Důležitá pro nějaký posun, změnu, bývá mezní situace. Ta nastává, když přijde něco drastického, hluboká ztráta či neštěstí, které rozbije náš svět. V takové chvíli se setkáme se smrtí (tělesnou či duševní) a může se po opuštění egoistické mysli zrodit náš nový svět. To nejhorší, co nás v životě potkalo, se může s odstupem času stát tím nejlepším, co nás kdy potkalo. Ne nadarmo existují rčení „co tě nezabije, to tě posílí“, „všechno zlé je k něčemu dobré“… Vždy záleží na úhlu pohledu.
Staří Řekové tvrdili, že člověka určuje dobro a zlo. Aristoteles podle toho ve své Poetice (kterou mimochodem Lustig považuje za základ) rozdělil literární žánry na tragédii a komedii
• Tragédie – věci horší než zlé = neštěstí, které lidi potká, aniž si ho zaslouží, proto hrdinu litujeme, zároveň se bojíme, aby totéž nepotkalo nás
• Komedie – legrace, která neubližuje, laskavý posměch; část věnovaná komedii se nedochovala
• dle filmařů je humor otázkou vzdálenosti – uklouznutí na banánové slupce z dálky je legrace x zblízka vidět ublížení k smíchu není Shakespeare později spojil oba žánry a vznikla
• Tragikomedie – smutný příběh, kdy není zřejmé, jestli se smát nebo brečet (Chaplin)
Další rozměr do literatury vnesl Čechov, který tvrdil, že člověka neurčuje jen dobro a zlo, ale i jeho postavení – př. Tlustý a tenký – 2 kamarádi od dětství se 20 let nevidí, pak jeden potřebuje razítko od druhého, vysoce postaveného => poklonkuje mu, chce být jeho kamarádem stále, vidí společenskou propast; přitom ten výše postavený je z toho nešťastný a chtěl by, aby to bylo jako dřív (už není kamarád z dětství, ale gubernátor/manažer…). Postavení určuje, kdo s kým jak jedná – Jandák, když byl ministrem, neodpověděl Lustigovi na dopis (přidělení peněz na festival) – Jandák už nebyl srandistou, který se omylem stal ministrem, on byl opravdu tím ministrem…
5 témat literatury – jednotlivých či v kombinaci
• Láska – to nejvíc lidi zajímá, nikdo o tom nic neví, proto o ní spisovatelé rádi píší
• Moc a manipulace
• Hybris – znamená překročení - člověk se chová jako bůh, je namyšlený, myslí si, že může vše a je za to pak potrestán
• Zločin
• Trest
Otázka krásy
Platon tvrdil, že co je krásné, je dobré a co je dobré, je krásné. S tím nesouhlasil Dostojevský, který tvrdil, že existuje ďábelská krása, která je plná ošklivosti a hanebnosti=>záleží na úhlu pohledu… Arnošt Lustig popisoval, že jel za války kolem Kralup, kde Američané v noci vybombardovali fabriku na umělý benzin. „Továrna hořela a bylo to krásný. Dekadentní. Žid koukal, jak hoří německá fabrika.“ Měl radost, než si uvědomil, že tam hoří taky děti a maminky. „Bylo to krásný a zároveň to obsahovalo hnus a hrůzu.“
(Zdroj: Kouzlo psaní knih – str.4-7; wikipedie)
Témata dnešní doby:
– má úvaha, ne z Harariho
• Sendvičová generace – starost o děti i rodiče zároveň (dáno pozdějším rodičovstvím)
• Život v zajetí technických vymožeností – „chytré“ všechno
• Vrcholový manažer stoupá na kariérním žebříčku, má všechno, až najednou v 55 zjistí, že je vlastně nešťastný, často jen sám se svou prací a možná asistentkou – totálně změní život
• Zaneprázdnění rodiče myslící si, že děti „uplatí“ věcmi, ačkoli ony nejvíce touží po pozornosti a čase s rodiči.
• Touha mít všechno a hned, instantní řešení (nemuset se snažit, jen „spolknout pilulku a být šťastný“), netrpělivost…
• Odkládání mateřství z důvodu budování kariéry – někdy se nemusí dítěte dočkat…
• Vyčleňování smrti / umírání ze života
• Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost.“ - Martin Heidegger. – sice si můžeme psát s kamarádem z Austrálie, ale kafe pijeme každý sám…
21 lekcí pro 21. Století - Harari
„Člověk je odsouzen ke svobodě,“ říkal kdysi Sartre, ale lidé se pohodlností a leností svobody sami vzdají a odevzdají ji do rukou algoritmů a mikročipů…
1 - S vlastní bezvýznamností se bojuje velice těžce – vykořisťovatelské elity takové lidi už nebudou potřebovat; problém bude s nemožností přeškolit nekvalifikované
Nad gulagem zvítězil supermarket – všem je společná potřeba empatie; liberalismus postrádá ideového protivníka; v Rusku diktatura, oligarchie, ovládání médií, lidé se nedozvědí celou pravdu, 10 % Rusů vlastní 87 % HDP; zvyšování úrovně zatěžuje ekologii. Každé nové generaci se dařilo lépe, brzy dojde ke zlomu, kdy bude stagnace či propast, nezmění-li se něco. Následující desetiletí nás čeká velké sebezpytování-nový sociální i politický model, překonat dějiny bohů i národů a vymyslet něco nového, co by nahradilo ideál svobody a rovnosti mezi lidmi; jsme v nihilistickém mezičase zlosti a zklamání…
Masová nezaměstnanost vlivem technické revoluce – další skupina neužitečných
2 - Zaměstnání – „až vyrosteš, budeš možná bez práce“ – nevíme, jak bude trh práce v roce 2050 vypadat; konec lidské nadřazenosti; umělá inteligence jako průnik vědy i společnosti, fyzické i mentální práce; intuice = bleskové rozpoznání předem dané předlohy, UI určí volbu jídla i partnera; neporadí si s mystikou lidského ducha, zato s neuronovou sítí a výpočtem pravděpodobnosti dané volby celkem jistě; 2 řidiči se občas nedomluví, 2 samořídící auta systémově propojená se domluví. To samé u lékařů
Uspokojený homo sapiens je relativní – záleží na pohledu každého či situaci; čím více člověk má, tím více chce (chudí ortodoxní židé v Izraeli jsou subjektivně spokojenější než místní pracující v textilce; ortodoxní jsou sami pro sebe a spokojeni, pro ostatní budižkničemové
3 - Drama rozhodování – externí procesor bude rozhodovat o tom, jak se cítíme, my se moc neznáme, protože může roli sehrát chybná sebeprojekce; možnost vyvolání žádaných emocí pomocí algoritmů; přestali jsme sami hledat, místo toho googlujeme, neobjevujeme, ztrácíme své schopnosti (např. navigace – orientace = zmenší se, když ji přestaneme používat aktivně)
Digitální diktatura – algoritmy by mírnily emoční extrémy; umělá inteligence x hloupí lidé = větší závislost na algoritmech; analýza našich soukromých dat vede hackery k ovlivnění toho, co nám servírují – př. ovlivní můj hlas ve volbách; algoritmy nebudou mít nikdy vědomí; místo vlastního rozvoje a rozvoje našeho vědomí a potenciálu je degradujeme; degradovaní lidé mohou zneužívat superpočítače (big data) a zpustoší sebe i svět; hrozí digitální diktatura i ohrožení rovností – může podporovat nerovnost, kde by si moc uzurpovala menšina a většina by netrpěla vykořisťováním, ale něčím daleko horším – pocitem vlastní bezvýznamnosti.
4 Rovnost – kdo vlastní data, ovládá budoucnost; stejně jako v těle všechny orgány nemají stejné funkce (končetiny musí poslechnout hlavu), stejně je to i ve společnosti (šlechta x poddaní) – hierarchie byla jako ideál v roce 1900, globalizace přináší snahu o zrovnoprávnění, rovnost. Jedná se ovšem o iluzi – nerovnost mezi národy se zvětšuje, 1 % nejbohatších na světě má polovinu majetku
Biologická nerovnost – boháči by si mohli koupit zdraví
Nadřazenost si boháč/šlechta nezískal svými dovednostmi, ale právní a ekonomickou diskriminací
Hrozí, že budou supermani proti podřadné třídě homo sapiens
Neměla by data vlastnit agentura algoritmů, která by rozhodovala pro blaho?
5 Společenství - 2017 - Role FB při podpoře světového společenství – komunitární summit – podpora sociálních komunit, spolků… nové nástroje na vytváření sociálních komunit => zneužití dat při světových volbách Mohou sociální sítě pomoci ve tvorbě sociálních komunit? – globální společenství nelze vybudovat dolováním a prodejem osobních dat; nic nenahradí důvěrnou blízkost sourozenců a přátel
Umělá inteligence umí vytipovat smysluplné komunity a tím zvýšit sociální soudržnost; vize FB = využití umělé inteligence k centrálně plánovanému sociálnímu inženýrství v globálním měřítku; algoritmy mohou být novými vládci sociálních sítí
Ztrácíme schopnost rozumět vlastním prožitkům – vše fotíme kvůli likům a zpětné vazbě od ostatních – neřešíme, co sami cítíme, ale co na to řeknou ostatní; odloučení od vlastního těla
Vztahy s on-line přáteli na druhé straně světa jsou na úkor přátel v reálném světě, na úkor poznání sousedů
Pozor na virtuální realitu – možnost zneužití…
• Sendvičová generace – starost o děti i rodiče zároveň (dáno pozdějším rodičovstvím)
• Život v zajetí technických vymožeností – „chytré“ všechno
• Vrcholový manažer stoupá na kariérním žebříčku, má všechno, až najednou v 55 zjistí, že je vlastně nešťastný, často jen sám se svou prací a možná asistentkou – totálně změní život
• Zaneprázdnění rodiče myslící si, že děti „uplatí“ věcmi, ačkoli ony nejvíce touží po pozornosti a čase s rodiči.
• Touha mít všechno a hned, instantní řešení (nemuset se snažit, jen „spolknout pilulku a být šťastný“), netrpělivost…
• Odkládání mateřství z důvodu budování kariéry – někdy se nemusí dítěte dočkat…
• Vyčleňování smrti / umírání ze života
• Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost.“ - Martin Heidegger. – sice si můžeme psát s kamarádem z Austrálie, ale kafe pijeme každý sám…
„Člověk je odsouzen ke svobodě,“ říkal kdysi Sartre, ale lidé se pohodlností a leností svobody sami vzdají a odevzdají ji do rukou algoritmů a mikročipů…
1 - S vlastní bezvýznamností se bojuje velice těžce – vykořisťovatelské elity takové lidi už nebudou potřebovat; problém bude s nemožností přeškolit nekvalifikované
Nad gulagem zvítězil supermarket – všem je společná potřeba empatie; liberalismus postrádá ideového protivníka; v Rusku diktatura, oligarchie, ovládání médií, lidé se nedozvědí celou pravdu, 10 % Rusů vlastní 87 % HDP; zvyšování úrovně zatěžuje ekologii. Každé nové generaci se dařilo lépe, brzy dojde ke zlomu, kdy bude stagnace či propast, nezmění-li se něco. Následující desetiletí nás čeká velké sebezpytování-nový sociální i politický model, překonat dějiny bohů i národů a vymyslet něco nového, co by nahradilo ideál svobody a rovnosti mezi lidmi; jsme v nihilistickém mezičase zlosti a zklamání…
Masová nezaměstnanost vlivem technické revoluce – další skupina neužitečných
2 - Zaměstnání – „až vyrosteš, budeš možná bez práce“ – nevíme, jak bude trh práce v roce 2050 vypadat; konec lidské nadřazenosti; umělá inteligence jako průnik vědy i společnosti, fyzické i mentální práce; intuice = bleskové rozpoznání předem dané předlohy, UI určí volbu jídla i partnera; neporadí si s mystikou lidského ducha, zato s neuronovou sítí a výpočtem pravděpodobnosti dané volby celkem jistě; 2 řidiči se občas nedomluví, 2 samořídící auta systémově propojená se domluví. To samé u lékařů
Uspokojený homo sapiens je relativní – záleží na pohledu každého či situaci; čím více člověk má, tím více chce (chudí ortodoxní židé v Izraeli jsou subjektivně spokojenější než místní pracující v textilce; ortodoxní jsou sami pro sebe a spokojeni, pro ostatní budižkničemové
3 - Drama rozhodování – externí procesor bude rozhodovat o tom, jak se cítíme, my se moc neznáme, protože může roli sehrát chybná sebeprojekce; možnost vyvolání žádaných emocí pomocí algoritmů; přestali jsme sami hledat, místo toho googlujeme, neobjevujeme, ztrácíme své schopnosti (např. navigace – orientace = zmenší se, když ji přestaneme používat aktivně)
Digitální diktatura – algoritmy by mírnily emoční extrémy; umělá inteligence x hloupí lidé = větší závislost na algoritmech; analýza našich soukromých dat vede hackery k ovlivnění toho, co nám servírují – př. ovlivní můj hlas ve volbách; algoritmy nebudou mít nikdy vědomí; místo vlastního rozvoje a rozvoje našeho vědomí a potenciálu je degradujeme; degradovaní lidé mohou zneužívat superpočítače (big data) a zpustoší sebe i svět; hrozí digitální diktatura i ohrožení rovností – může podporovat nerovnost, kde by si moc uzurpovala menšina a většina by netrpěla vykořisťováním, ale něčím daleko horším – pocitem vlastní bezvýznamnosti.
4 Rovnost – kdo vlastní data, ovládá budoucnost; stejně jako v těle všechny orgány nemají stejné funkce (končetiny musí poslechnout hlavu), stejně je to i ve společnosti (šlechta x poddaní) – hierarchie byla jako ideál v roce 1900, globalizace přináší snahu o zrovnoprávnění, rovnost. Jedná se ovšem o iluzi – nerovnost mezi národy se zvětšuje, 1 % nejbohatších na světě má polovinu majetku
Biologická nerovnost – boháči by si mohli koupit zdraví
Nadřazenost si boháč/šlechta nezískal svými dovednostmi, ale právní a ekonomickou diskriminací
Hrozí, že budou supermani proti podřadné třídě homo sapiens
Neměla by data vlastnit agentura algoritmů, která by rozhodovala pro blaho?
5 Společenství - 2017 - Role FB při podpoře světového společenství – komunitární summit – podpora sociálních komunit, spolků… nové nástroje na vytváření sociálních komunit => zneužití dat při světových volbách Mohou sociální sítě pomoci ve tvorbě sociálních komunit? – globální společenství nelze vybudovat dolováním a prodejem osobních dat; nic nenahradí důvěrnou blízkost sourozenců a přátel
Umělá inteligence umí vytipovat smysluplné komunity a tím zvýšit sociální soudržnost; vize FB = využití umělé inteligence k centrálně plánovanému sociálnímu inženýrství v globálním měřítku; algoritmy mohou být novými vládci sociálních sítí
Ztrácíme schopnost rozumět vlastním prožitkům – vše fotíme kvůli likům a zpětné vazbě od ostatních – neřešíme, co sami cítíme, ale co na to řeknou ostatní; odloučení od vlastního těla
Vztahy s on-line přáteli na druhé straně světa jsou na úkor přátel v reálném světě, na úkor poznání sousedů
Pozor na virtuální realitu – možnost zneužití…
Témata - inspirace z Harariho knihy:
1. SMYSL ŽIVOTA jedince versus společnosti
2. Proměna společnosti během staletí a porovnání s 20. a 21.stol.
3. Co zůstalo stejné? Po čem touží člověk?
• Přežít? Růst?
• Být bohatý? Honba za ziskem? Poznání?
• Být svobodný? Být spokojený?
4. Jak se mění hodnoty a morálka společnosti?
5. Proč a jak člověk měnil pravidla ve společnosti? K udržení pořádku? Kázně? Ovládnutí větších území? Získání většího bohatství? Proč si každý představuje spokojený život jinak? Co je štěstí?
6. Vize společnosti
7. Nadlidské řády – jsou potřeba, aby fungovala společnost? Fungovala by společnost i bez nich? Jak by takový svět vypadal? Co je ideální svět?
8. Chce se člověk sjednocovat nebo rozdělovat? Co lidi spojuje a co rozděluje?
9. Ovládl člověk přírodu nebo ovládla příroda jeho? Jaký bude vývoj? Budeme umět ovládat počasí?
10. Proč se dějiny opakují ve spirále? Proč se lidé neumí poučit z dějin? Musí to každá generace nebo každá 3.generace zažít sama, aby uvěřila a poučila se? 11. Kam spějeme?
12. Tempo růstu společnosti – kdy nám nebude stačit planeta?
13. Kam povede technický vývoj?
14. Byla věda a vývoj tím pozitivním v dějinách lidstva?
15. Nezahubíme sami sebe?
16. Víra v pokrok a důvěra v budoucnost
17. Je chamtivost prospěšná?
18. Musí být zisk vždy znovu investován?
19. Je nejvyšší dobro hospodářský růst? Je to nové náboženství?
20. Pokud existuje víra v nekonečný hospodářský růst – kde je hranice? Na jiné planetě?
21. Kdy život homo sapiens skončí a jak? Co až dojdou zdroje? A mohou dojít?
22. Žijeme a rosteme na úkor přírody a životního prostředí (planety) – zničíme tím sami sebe? Vymřeme jako dinosauři? Vyvinou se pak na planetě jiné nové druhy? Nebo budeme žít v souladu s přírodou?
23. Žijeme v klidné době – pokles násilí – ani si to neuvědomujeme a obklopujeme se hrůzami. Uvědomuje si, jak dobře se v porovnání s dějinami máme? Vážíme si toho?
24. Jak žít spokojeně a šťastně? Vymyslíme nové náboženství/přístup k životu, které nám to zajistí?
25. Smysl života
26. Smysl smrti
27. Síla mysli – pozorování a poznání sebe sama, pochopení lidské mysli, sledování vlastních myšlenkových pochodů
28. Sledování vlastních prožitků/emocí – bolest, potěšení, láska, hněv, strach …
• Výzkum pocitů, soustředit se na zkušenost, praktické záležitosti
29. Co chceme předat svým potokům? Pomůže jim naše zkušenost nebo musí mít vlastní?
30. Co může pomoci zachránit naši budoucnost? Věda? Pokrok? Poznání? Může pomoci i literatura?
2. Proměna společnosti během staletí a porovnání s 20. a 21.stol.
3. Co zůstalo stejné? Po čem touží člověk?
• Přežít? Růst?
• Být bohatý? Honba za ziskem? Poznání?
• Být svobodný? Být spokojený?
4. Jak se mění hodnoty a morálka společnosti?
5. Proč a jak člověk měnil pravidla ve společnosti? K udržení pořádku? Kázně? Ovládnutí větších území? Získání většího bohatství? Proč si každý představuje spokojený život jinak? Co je štěstí?
6. Vize společnosti
7. Nadlidské řády – jsou potřeba, aby fungovala společnost? Fungovala by společnost i bez nich? Jak by takový svět vypadal? Co je ideální svět?
8. Chce se člověk sjednocovat nebo rozdělovat? Co lidi spojuje a co rozděluje?
9. Ovládl člověk přírodu nebo ovládla příroda jeho? Jaký bude vývoj? Budeme umět ovládat počasí?
10. Proč se dějiny opakují ve spirále? Proč se lidé neumí poučit z dějin? Musí to každá generace nebo každá 3.generace zažít sama, aby uvěřila a poučila se? 11. Kam spějeme?
12. Tempo růstu společnosti – kdy nám nebude stačit planeta?
13. Kam povede technický vývoj?
14. Byla věda a vývoj tím pozitivním v dějinách lidstva?
15. Nezahubíme sami sebe?
16. Víra v pokrok a důvěra v budoucnost
17. Je chamtivost prospěšná?
18. Musí být zisk vždy znovu investován?
19. Je nejvyšší dobro hospodářský růst? Je to nové náboženství?
20. Pokud existuje víra v nekonečný hospodářský růst – kde je hranice? Na jiné planetě?
21. Kdy život homo sapiens skončí a jak? Co až dojdou zdroje? A mohou dojít?
22. Žijeme a rosteme na úkor přírody a životního prostředí (planety) – zničíme tím sami sebe? Vymřeme jako dinosauři? Vyvinou se pak na planetě jiné nové druhy? Nebo budeme žít v souladu s přírodou?
23. Žijeme v klidné době – pokles násilí – ani si to neuvědomujeme a obklopujeme se hrůzami. Uvědomuje si, jak dobře se v porovnání s dějinami máme? Vážíme si toho?
24. Jak žít spokojeně a šťastně? Vymyslíme nové náboženství/přístup k životu, které nám to zajistí?
25. Smysl života
26. Smysl smrti
27. Síla mysli – pozorování a poznání sebe sama, pochopení lidské mysli, sledování vlastních myšlenkových pochodů
28. Sledování vlastních prožitků/emocí – bolest, potěšení, láska, hněv, strach …
• Výzkum pocitů, soustředit se na zkušenost, praktické záležitosti
29. Co chceme předat svým potokům? Pomůže jim naše zkušenost nebo musí mít vlastní?
30. Co může pomoci zachránit naši budoucnost? Věda? Pokrok? Poznání? Může pomoci i literatura?
TÉMATA NAŠÍ DOBY:
(vlastní náměty)
• Změna klimatu – nejen v přírodě, ale i ve společnosti
• Změna hodnot – někteří lidé se pachtí za prací a penězi a neváží si důležitých hodnot (zdraví, rodina)
• Ztráta svobody v důsledku touhy po hmotných statcích
• Sociální klima
• Handicapovaní lidé mezi námi – jejich životy/vztahy/osudy/sex
• Homosexuální vztahy
• Ekologie – úbytek vody a vliv na životní prostředí/ znečištění ovzduší, vod, země
• Zdraví a zdravý životní styl
• Proměna postavení ženy ve společnosti – feministky versus antifeministky – je dobrá rovnoprávnost žen ve všech povoláních a odvětvích a proč?
• Technický pokrok
• Eutanazie
• Rasismus
• Netečnost/laxnost/nezájem některých lidí o dění kolem nich
• Proměna komunikace – moderní komunikace, které mají vést ke sblížení, naopak často vedou k izolaci a odloučení
• Děti – proměna dětství – hojnost/nadbytek všeho - nic není dost dobré, spousta hraček(většina velmi technických a sofistikovaných), změna trávení volného času, změna stravy, nedostatek pohybu, zdravotní potíže
• Proměna morálky ve společnosti – podvody, korupce, vraždy, nevěra, sex, spory, rozvody
• Umění
• Změna klimatu – nejen v přírodě, ale i ve společnosti
• Změna hodnot – někteří lidé se pachtí za prací a penězi a neváží si důležitých hodnot (zdraví, rodina)
• Ztráta svobody v důsledku touhy po hmotných statcích
• Sociální klima
• Handicapovaní lidé mezi námi – jejich životy/vztahy/osudy/sex
• Homosexuální vztahy
• Ekologie – úbytek vody a vliv na životní prostředí/ znečištění ovzduší, vod, země
• Zdraví a zdravý životní styl
• Proměna postavení ženy ve společnosti – feministky versus antifeministky – je dobrá rovnoprávnost žen ve všech povoláních a odvětvích a proč?
• Technický pokrok
• Eutanazie
• Rasismus
• Netečnost/laxnost/nezájem některých lidí o dění kolem nich
• Proměna komunikace – moderní komunikace, které mají vést ke sblížení, naopak často vedou k izolaci a odloučení
• Děti – proměna dětství – hojnost/nadbytek všeho - nic není dost dobré, spousta hraček(většina velmi technických a sofistikovaných), změna trávení volného času, změna stravy, nedostatek pohybu, zdravotní potíže
• Proměna morálky ve společnosti – podvody, korupce, vraždy, nevěra, sex, spory, rozvody
• Umění
(Zuzka Kratochvílová)
