20. prosince 2021

Reklamace brýlí – napsala Bohdana Pufferová, Marek Fajfr a Lucie Rimarčíková

Tentokrát se odbýt nenechám, mé nové krajkové šaty s výstřihem Bardotky určitě zafungují. Hani díky ti, jsi top kámoška, sama bych si je nekoupila!
Mám já tohle zapotřebí ve svých padesáti? Jak jako, hmmm?!
Jak dejte už pokoj, co si myslíte? Hodila sem do sebe na snídani jen kafe, abych tu byla první, a vy mě takto odbydete?!
Podle toho, co jste říkal dříve, mi to uznáte? Já si brýle na dálku neobjednala!
Opravdu si myslíte, že jsem sem jela až z Ostravy, abyste mi řekl, že reklamaci zase zamítli?
A co jako? To nemyslíte vážně! Zavolejte mi toho mladýho, co tu byl minule!
Co si to dovolujete? Na ranní sex mám manžela. Mladý aspoň reaguje! Vy si myslíte, že sem jdu lovit chlapy?! Vždyť bez těch brýlí jsem úplně marná!
Bohdana Pufferová


Zadání: Napište "dialogický" monolog – hovoří jen postava zákazníka (prodavače neslyšíme). Během hovoru se musíme dozvědět, co má na sobě, kolik je jí let, jaký je její nejlepší kamarád (-ka), kdy měla první či poslední sex, co ráno snídala a kde bydlí.


„Dobrej… mamka si rozbila brejle, tady jsem je někde měl, počkejte, votvírák, cigára, jo tadyhle jsou jsem si říkal, víte co, že byste jí je spravili a byl by to jako dárek vode mě k Vánocum vona si to sama nestihne zařídit, vstává brzo do práce a domů chodí až když máte zavříno se o mě celej život tak stará, víte co, teda úplně celej život ne, v létě to jsem ve Španělsku na montážích, tam je teplo, holky, Vamos a la Playa, víte, co… a když jsem tady v Česku, tak jsem doma, u mámy, ráno vždycky najdu v kuchyni snídani, tak vona by jako takhle stejně našla pod stromečkem ty svoje brejle… akorát vopravený… Bydlíme za rohem, tak sem zaskočím… třeba zejtra? A kolik to bude stát? …ještě ji teda budu muset nějak zkásnout, víte co.“
Marek Fajfr



Dobrý den, před půl rokem jsem si u vás kupovala brýle a dnes ráno mi je manžel zlomil, ale vůbec se naň nezlobím. A zrovna hraje písnička, která nám zněla u snídaně. Když jsem připravovala snídani, tak se neudržel a …… byl úžasný, ten dubový stůl má, ale výdrž, oba nás unesl, ale brýle to odnesly. Když jsem odcházela z bytu, který je za rohem dal mi do kapsy kreditku.
Lucie Rimarčíková