Že já ten rozhovor vůbec začínal číst - napsal Michal Hejna

Že já ten rozhovor vůbec začínal číst. Prý že žijeme v nejlepším období v historii, to určitě, všechno se zrychluje, mění, na všechno je málo času, do toho ten narůstající stres, já se narodit před sto lety, to bych to pane někam dotáhl, ale v téhle době.
No jo, ty frajírku, jen si dávej na odiv, jak jsi bohatý, slavný a úspěšný. Já mít bohaté rodiče, taky jsem mohl být tam, kde ty, jenže já takové štěstí neměl. Jo ty pocházíš ze skromných poměrů, to určitě. Ale i tak, mít tvůj talent, tak jsem známý po celém světě. To bys koukal, co bych já bych s tvým talentem dokázal. Že si vždycky záviděl lidem s talentem? Že máš všechno vydřené? Že jsi trénoval mnoho let několik hodin denně? 

To si vyprávěj někomu jinému. 

Stejně jsi měl štěstí. Já mít štěstí jako ty, to by všichni zírali, co ve mně je. Ale s tou mojí věčnou smůlou.
Jen si dávej na odiv, jak jsi bohatý, slavný a úspěšný. To já se narodit před sto lety a mít tvoje štěstí, to bych to pane někam dotáhl.

Zadání: Napište v ich-formě minipříběh očima někoho, kdo je vám cizí a těžko pochopitelný...