Cesta k laguně aneb i sebelepší plán může být propadák
Pohoupávám se ze strany na stranu, mořský vítr si pohrává s mými vlasy a ani mi nevadí ten smrad z toho motoru. Kouknu na přítele, jak sedí s tím batůžkem a v hlavě mi bleskne. No jo, už jsme "profi túristi". Tenisky na nohou. V batohu voda, vlhčené ubrousky, svačina, plavky, a hlavně předem promyšlená a prozkoumaná cesta. Přece jenom jsme se poučili. Vlastně je to náš poslední výlet na Pattayi. Toto uteklo. Z mého rozjímání mě vytrhne: „Koh Lan! Kho Lan! Madam, Kho Lan!“
Už jsme dorazili na ostrov. Pohotově vystupujeme z loďky a jdeme předem naplánovanou trasou. Cestou se na mě Bert otočí se slovy: „Dnes jde všechno jak po másle. Asi žádné dobrodrůžo nebude.“
Pohoupávám se ze strany na stranu, mořský vítr si pohrává s mými vlasy a ani mi nevadí ten smrad z toho motoru. Kouknu na přítele, jak sedí s tím batůžkem a v hlavě mi bleskne. No jo, už jsme "profi túristi". Tenisky na nohou. V batohu voda, vlhčené ubrousky, svačina, plavky, a hlavně předem promyšlená a prozkoumaná cesta. Přece jenom jsme se poučili. Vlastně je to náš poslední výlet na Pattayi. Toto uteklo. Z mého rozjímání mě vytrhne: „Koh Lan! Kho Lan! Madam, Kho Lan!“
Už jsme dorazili na ostrov. Pohotově vystupujeme z loďky a jdeme předem naplánovanou trasou. Cestou se na mě Bert otočí se slovy: „Dnes jde všechno jak po másle. Asi žádné dobrodrůžo nebude.“
„Asi ne.“
Dorazili jsme na místo. Přiznám se, trochu mě to zaskočilo. Moje představa vzhledem k popisu na internetu byla trochu odlišná. Místo lehkého kopečka, který zdolá téměř každý je prudký kopec se sklonem div ne 90 stupňů, červenou hlínou, sem tam nějakým křoviskem s vykukujícími kořeny. Ovšem nejvíc se mi líbí, že místy je upevněný asi stoletý provaz, který nejlepší léta má už dávno za sebou.
Cesta nahoru je náročnější, než jsme očekávali. Dost to klouže, jelikož červená hlína se pod nohami hodně drolí. Provaz je absolutně nelogicky umístěný a vzhledem k jeho stavu ho raději nepoužíváme. Zachraňují nás kameny a kořeny, kterých se držíme. Plížíme se po čtyřech nahoru šnečím tempem, ale nakonec jsme se dostali na vrchol. Celý šťastní se těšíme na ty neuvěřitelné výhledy, a především tu překrásnou lagunu s průhlednou zelenou vodou uprostřed skalisek s divokou přírodou. A za to nám ten kopec opravdu stál. Po značkách jdeme ke skalám, kde byl poslední ukazatel laguna.
Celý natěšení předáváme do kroku, avšak když jsme došli na místo, zjistili jsme, že to není konec naší cesty. Ještě je zapotřebí slézt dolů po skalách. Dolů. Po skalách. Bez jištění. Překvapeně jeden na druhého zíráme a po chvíli Bert pronese ironicky.
Dorazili jsme na místo. Přiznám se, trochu mě to zaskočilo. Moje představa vzhledem k popisu na internetu byla trochu odlišná. Místo lehkého kopečka, který zdolá téměř každý je prudký kopec se sklonem div ne 90 stupňů, červenou hlínou, sem tam nějakým křoviskem s vykukujícími kořeny. Ovšem nejvíc se mi líbí, že místy je upevněný asi stoletý provaz, který nejlepší léta má už dávno za sebou.
Cesta nahoru je náročnější, než jsme očekávali. Dost to klouže, jelikož červená hlína se pod nohami hodně drolí. Provaz je absolutně nelogicky umístěný a vzhledem k jeho stavu ho raději nepoužíváme. Zachraňují nás kameny a kořeny, kterých se držíme. Plížíme se po čtyřech nahoru šnečím tempem, ale nakonec jsme se dostali na vrchol. Celý šťastní se těšíme na ty neuvěřitelné výhledy, a především tu překrásnou lagunu s průhlednou zelenou vodou uprostřed skalisek s divokou přírodou. A za to nám ten kopec opravdu stál. Po značkách jdeme ke skalám, kde byl poslední ukazatel laguna.
Celý natěšení předáváme do kroku, avšak když jsme došli na místo, zjistili jsme, že to není konec naší cesty. Ještě je zapotřebí slézt dolů po skalách. Dolů. Po skalách. Bez jištění. Překvapeně jeden na druhého zíráme a po chvíli Bert pronese ironicky.
„Však v pořádku, po skalách lézt s jištěním není přece taková sranda jako bez, že?“
„Tak tam nelez, zůstaň tady nahoře a já ti to vyfotím,“ odpovídám.
„To víš, že jo. A cestou se ti něco stane a já tam stejně budu muset. To už raději polezu hned.“
„To víš, že jo. A cestou se ti něco stane a já tam stejně budu muset. To už raději polezu hned.“
A tak jsme lezli. Ruka tady, noha támhle.
„Tady se podrž toho kamene!“ huláká na mě. Cítím, jak mi pot stéká po zádech, a z toho absolutního soustředění se mi potí ruce. Uvědomuji si, že jeden špatný pohyb a vůbec to nemusí dopadnout dobře. Snažím se uklidňovat tím, že to už slezlo hromadu lidí a evidentně se jim nic nestalo nebo stalo? Jen o tom nikdo nenapsal? Ty stoletý provazy nejsou zas tak špatný, proč jsem jim vlastně nedůvěřovala?
„Tady se podrž toho kamene!“ huláká na mě. Cítím, jak mi pot stéká po zádech, a z toho absolutního soustředění se mi potí ruce. Uvědomuji si, že jeden špatný pohyb a vůbec to nemusí dopadnout dobře. Snažím se uklidňovat tím, že to už slezlo hromadu lidí a evidentně se jim nic nestalo nebo stalo? Jen o tom nikdo nenapsal? Ty stoletý provazy nejsou zas tak špatný, proč jsem jim vlastně nedůvěřovala?
Z ničeho nic v téměř úplném tichu se roznesla ozvěna: „Ty kokos, no do prdele!“
V tu chvíli mě to pobavilo.
V tu chvíli mě to pobavilo.
„Á, bratři Slováci jsou tu s námi,“ pronesla jsem nahlas. Dáváme se do řeči a poslední úsek jsme zdolali spolu se smíchem. Ten nás však brzo přešel.
Kde je ta překrásná laguna, kterou jsme viděli na fotkách? Honilo se nám všem hlavou. Vypadá to tu jako po válce. Vyprahlá kaluž, plná bláta a špíny. Valí se z ní divně zapáchající smrad. Místo divoké přírody jsou suché větve. Smutný pohled na to byl. Rozhodli jsme se, že se ho pokusíme aspoň rozchodit, než se vydáme zpět.
„Avšak přece jenom i ten poslední výlet byl plný dobrodružství.“ pronesla jsem při nástupu do loďky. Hlavně jsme si z toho vzali ponaučení, že si máme pečlivě prověřovat informace a jejich aktuálnost.
Kde je ta překrásná laguna, kterou jsme viděli na fotkách? Honilo se nám všem hlavou. Vypadá to tu jako po válce. Vyprahlá kaluž, plná bláta a špíny. Valí se z ní divně zapáchající smrad. Místo divoké přírody jsou suché větve. Smutný pohled na to byl. Rozhodli jsme se, že se ho pokusíme aspoň rozchodit, než se vydáme zpět.
„Avšak přece jenom i ten poslední výlet byl plný dobrodružství.“ pronesla jsem při nástupu do loďky. Hlavně jsme si z toho vzali ponaučení, že si máme pečlivě prověřovat informace a jejich aktuálnost.
Háčky k příběhu Aleny:
(Stanislav Rokos)
(úvod)
Dobrý nápad je po zásluze potrestán. Drápu se vzhůru, ruce sedřené od kořenů, protože mám strach se zachytit trouchnivého provazu. Šplhám, funím, potím se. Oči plné prachu jsou jen krůček od hysterického pláče. Nejraději bych to zabalila a okamžitě se vrátila na loď.
Dobrý nápad je po zásluze potrestán. Drápu se vzhůru, ruce sedřené od kořenů, protože mám strach se zachytit trouchnivého provazu. Šplhám, funím, potím se. Oči plné prachu jsou jen krůček od hysterického pláče. Nejraději bych to zabalila a okamžitě se vrátila na loď.
Z přístavu se nese roztomilé žvatlání Kholanských námořníků. Jak by mi byla jejich
přítomnost milejší, než… “Tak polez,” ozývá se nade mnou povzbuzovaní přítele Berta.
“Vem tě čert,” šeptám si pro sebe, ale poslušně lezu.
(závěr)
Laguna plná odpadků, tyrkysová voda leda ve snu. Asi došla barva. Paráda.
Znalecky poklepu Berta po rameni.
“Uvidíme se v baru. Dneska to budeš mít drahý.”
Prohodím a přestože mě bolí celé tělo, odcházím jako dáma.
Laguna, jakou svět neviděl
“Vem tě čert,” šeptám si pro sebe, ale poslušně lezu.
(závěr)
Laguna plná odpadků, tyrkysová voda leda ve snu. Asi došla barva. Paráda.
Znalecky poklepu Berta po rameni.
“Uvidíme se v baru. Dneska to budeš mít drahý.”
Prohodím a přestože mě bolí celé tělo, odcházím jako dáma.
Ztráta iluzí
(Milada Bouzidi)
Přečetla jsem si internetový článek s titulkem „Udělejte si příjemnou procházku k magické, modré laguně“ a rozhodla se, že je to skvělý plán pro náš poslední den v Thajsku.
A jsme tu – magická laguna je před námi.
Přečetla jsem si internetový článek s titulkem „Udělejte si příjemnou procházku k magické, modré laguně“ a rozhodla se, že je to skvělý plán pro náš poslední den v Thajsku.
A jsme tu – magická laguna je před námi.
Jen realita je jiná než naše představy. Vidíme před sebou malou louži hnědé vody, kolem nějaké roští. Rozhlížíme se. Jsme tu vůbec správně? Bohužel ano. Náročná cesta a zklamání na jejím konci nám ukázala, že internet nemá vždycky pravdu.
Kde je ta laguna?
(Pavla Říhová)
Motor vrčí a loď zpomaluje. Pobřeží ostrova Kho Lan se přibližuje. Oba máme před očima vidinu modré laguny uprostřed tropického pralesa. Fotky působily skvěle, leták popisoval snadný výšlap a ráj na Zemi. Máme kraťasy, na nohou žabky, na hlavě klobouk proti slunci, batůžek s vodou. Prostě zkušení turisté. Po měsíci v Thajsku už víme, jak to tu chodí.
Skáčeme do vody a brodíme se k pláži. Pěšinka vede mezi stromy. Jdeme ve stínu, posloucháme křik ptáků, jenže najednou se před námi tyčí kopec. Nahoru a v žabkách?
„To snad nemyslíš vážně!“
Celí zpocení dolézáme ze skal dolů. Zatraceně, a kde je ta modrá laguna?! Před námi leží jen blátivá louže a pár pokácených stromů kolem. Tohle že je ráj na Zemi? Díváme se na sebe a ani jeden nechce nahlas vyslovit, co si myslí. Cesta zpátky je jedno velké dusno. Jedno slovo a pohádáme se, kdo za ten propadák může. Příště si budeme muset lépe ověřovat informace a nevěřit letákům.
Motor vrčí a loď zpomaluje. Pobřeží ostrova Kho Lan se přibližuje. Oba máme před očima vidinu modré laguny uprostřed tropického pralesa. Fotky působily skvěle, leták popisoval snadný výšlap a ráj na Zemi. Máme kraťasy, na nohou žabky, na hlavě klobouk proti slunci, batůžek s vodou. Prostě zkušení turisté. Po měsíci v Thajsku už víme, jak to tu chodí.
Skáčeme do vody a brodíme se k pláži. Pěšinka vede mezi stromy. Jdeme ve stínu, posloucháme křik ptáků, jenže najednou se před námi tyčí kopec. Nahoru a v žabkách?
„To snad nemyslíš vážně!“
Celí zpocení dolézáme ze skal dolů. Zatraceně, a kde je ta modrá laguna?! Před námi leží jen blátivá louže a pár pokácených stromů kolem. Tohle že je ráj na Zemi? Díváme se na sebe a ani jeden nechce nahlas vyslovit, co si myslí. Cesta zpátky je jedno velké dusno. Jedno slovo a pohádáme se, kdo za ten propadák může. Příště si budeme muset lépe ověřovat informace a nevěřit letákům.
Laguna, jakou svět neviděl
(Petra Pircová)
Spadla nám z toho brada. Ale ne údivem nad krásnou lagunou, ale zděšením, že tam žádná laguna není. Že koukáme na zabahněnou louži, zanesenou shnilým listím a popadanými větvemi. Kde je ten zázrak, ke kterému se máme dostat procházkou po zvlněné exotické krajině? Procházka se nám změnila na neplánovaný adrenalinový výstup, následovaný bojem o život při sestupu (alespoň tak jsem to v ten moment cítila). A všechno proto, abychom teď viděli tohle?
Naše důkladná příprava nám teď přišla k smíchu. Ve finále jsme místo zážitku z laguny, měli větší zážitek z cesty k ní.
Spadla nám z toho brada. Ale ne údivem nad krásnou lagunou, ale zděšením, že tam žádná laguna není. Že koukáme na zabahněnou louži, zanesenou shnilým listím a popadanými větvemi. Kde je ten zázrak, ke kterému se máme dostat procházkou po zvlněné exotické krajině? Procházka se nám změnila na neplánovaný adrenalinový výstup, následovaný bojem o život při sestupu (alespoň tak jsem to v ten moment cítila). A všechno proto, abychom teď viděli tohle?
Naše důkladná příprava nám teď přišla k smíchu. Ve finále jsme místo zážitku z laguny, měli větší zážitek z cesty k ní.
VŠECHNO ŠPATNÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ
(Petra Zelenková)
(úvod)
Jsem člověk, který nemá rád smutné konce, ale tenhle výlet ho má horší, než kdejaký špatný sen.
(závěr)
Jak jsme tam tak stáli a koukali se na pár hnědých kapek, které laguna ukrývala, přítel si začal něco brmlat a na mojí opakovanou otázku: „Děje se něco?“ nereagoval.
Po chvíli se spustil déšť, který by mě normálně vytočil, a začal plnit lagunu. No, a díky tomuhle výletu jsem zjistila, že v přítelovi je ukrytý dešťový šaman.
Jsem člověk, který nemá rád smutné konce, ale tenhle výlet ho má horší, než kdejaký špatný sen.
(závěr)
Jak jsme tam tak stáli a koukali se na pár hnědých kapek, které laguna ukrývala, přítel si začal něco brmlat a na mojí opakovanou otázku: „Děje se něco?“ nereagoval.
Po chvíli se spustil déšť, který by mě normálně vytočil, a začal plnit lagunu. No, a díky tomuhle výletu jsem zjistila, že v přítelovi je ukrytý dešťový šaman.
