Na to se ozvou nohy: "Ne, my budeme králové, my člověka všude doneseme!"
Žaludek říká: "Beze mě, byste všichni umřeli. Když je hlad, tak skomírá celé tělo! Já budu král."
"Co si všichni tady namlouváte?" říká srdce. "Král můžu být jen já. Beze mě, tělo nefunguje vůbec."
A najednou se ozve hovno: "Já budu král!"
Všichni ostatní vybouchnou smíchy. "Ty jo? Hovno? Vždyť jsi největší odpad. Tebe nikdo nepotřebuje."
"Když myslíte?!" A hovno se zaseklo. A nešlo ven. Po pár dnech už oči kroužily a švidraly na všechny strany a měly mžitky.
Nohy se křížily a podlamovala se jim kolena.
Srdci už vynechával tep a žaludek se kroutil v křeči a řval: "Už dost! To nevydržím!"
Ostatní se přidali: "Vzdáváme se, hovno je Král."
A poučení?
